Galerie pod širým nebem. Velkoplošné malby mění tvář brněnského Bronxu

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Nově vznikající malba Mendel kontroluje pokus

Jako omalovánky pro velmi pokročilé teď vypadá zeď jednoho domu na brněnském Cejlu. Vzniká na ní první velkoplošný obraz takzvané Městské galerie. Jde o nápad zpestřit omšelé fasády domů v takzvaném Bronxu výtvory od současných českých umělců. Nejdřív si malíři v noci kreslili obrysy prvního návrhu, přes den je vybarvují.

Zeď jednoho domu na brněnském Cejlu ozdobí velkoformátová malba

Motor žluté vysokozdvižné plošiny hučí na dvorku u domu číslo 28 na Cejlu. Ve výšce asi 17 metrů v oranžových reflexních vestách dva kolegové Aleš a Lukáš Veselý rozkreslují obraz. „Rozčrtáváme celý ten motiv, používáme na to tesařské tužky a voskovky,“ popisují skoro jednohlasně.

Je pondělí šest hodin večer. Na prázdnou zeď městského domu svítí z projektoru plocha připojeného notebooku, na ní je otevřený obraz – figurka Johanna Gregora Mendela šplhá nad nočním Mikulovem po hrachových úponcích. „Ty kontury uděláme asi během hodinky. Ale pak to budeme barvit, různě stínovat, to potrvá asi týden. Padne na to tak sto litrů fasádní barvy, ještě nějaké spreje, potom to upravíme tak, aby to nevybledlo,“ říká Lukáš Veselý.

Autory obrazu jsou Vendula Chalánková a Petr Lysáček. I pro ně je to zajímavý pohled, sledovat večer práci malířů. „Já jsem navrhoval něco podobně velikánského někdy v roce 1992 v Ostravě. Tehdy jsme si na zeď kreslili mřížky jedna ku jedné jak v renesanci. A bylo to dobrodružnější, protože jsem neměl tu jistotu, co dělám a kde jsem a mohl jsem se jen domnívat. Takhle to teď máme celé viditelně před sebou a je to prakticky neomylné,“ srovnává současnou zkušenost s minulostí Lysáček.

Martin Reiner (uprostřed) s autory obrazu Vendulou Chalánkovou a Petrem Lysáčkem

Umělec teď s Chalánkovou sousedí v ateliéru. Oba si s úsměvem pochvalují, že vytvořili návrh, ale malovat už nemusí. „Ideální zakázka,“ směje se Lysáček.

Mendlův hrášek

Figurku Mendela nakreslila sama Chalánková. „Obrázek se jmenuje Mendel kontroluje pokus. Potřebovali jsme kvůli tomu fotku hrachu, ale když jsme to začali dělat, tak jsme zjistili, že už je trochu po sezóně. Tak se Petr vypravil na Zelný trh, ale tam nebyl nikdo, kdo by měl políčko, kde by to šlo vyfotit,“ říká brněnská umělkyně.

„No tak jsem si říkal, že třeba budu mít úspěch v menším městě. Jel jsem zrovna do Mikulova na závěrečný večírek sympozia Mikulovská dílna. A tam mi poradili, že hrách roste na západní straně kopce, na kterém stojí zámek. Ve dne jsme se tam vypravili a získali jsme ho,“ raduje se Lysáček.

Nová tvář Bronxu

Autorem nápadu je brněnský spisovatel, nakladatel i opoziční politik za hnutí Žít Brno na radnici Brno-střed Martin Reiner. „Vzhledem k tomu, že tu mám už 12 let byt, tak Bronx byl pro mě okamžitě volba číslo jedna. Před rokem jsem vymyslel takový slogan: ‚Dejme Bronxu novou tvář‘. To se asi dá použít jako definice. Jak tady denně jsem, tak vidím, jak obrovské změny tady za posledních deset let nastávají. Že Bronx je nejdynamičtěji se rozvíjející čtvrť ve městě,“ objasňuje svou motivaci Martin Reiner, proč se přihlásil do takzvaného participativního rozpočtu, ve kterém Brňané navrhují magistrátu, za co utratit peníze.

Malby na fasádě domu v Bratislavské ulici vznikly v rámci projektu BRNOX II Kateřiny Šedé

Další umělci a malby

S projektem Reiner uspěl. Od města dostal jeden a půl milion korun. Na prvních pět maleb. „Máme vybrané další umělce. Eva Koťátková na Bratislavské 40 bude mít dívku ve spacáku. Na Bratislavské 76 bude holka s mobilem od Petra Maliny a na Vranovské 22 by měl být František z Assisi od Františka Petráka,“ nastiňuje Reiner, jak bude projekt pokračovat.

Čtěte také

Autor nápadu by byl spokojený s celkem 20 malbami i na soukromých a nejen městských domech. Mezi další oslovené umělce patří třeba František Skála, TIMO nebo Marat Danilyan. Reiner by chtěl na vznik dalších děl založit veřejnou sbírku.

V projektu má podporu radnice Brno-střed. „Cítíme vůči této čtvrti takový dluh, který bychom chtěli napravit. Nabízí se tu srovnání třeba s berlínským Kreuzbergem, který se stal takovou uměleckou čtvrtí a teď už je v podstatě takovou módní částí města,“ konstatuje starosta Brna-středu Vojtěch Mencl z ODS.

Městská galerie není jediný projekt na zvelebení okolí Cejlu. Od letoška na úpravě prostranství a vlastních výmalbách pracuje i brněnská umělkyně Kateřina Šedá s projektem Brnox II.

autor: Tomáš Kremr
Spustit audio