Brněnský Bronx se mění. Kateřina Šedá plánuje revitalizaci veřejného prostoru v okolí Cejlu

Umělkyně Kateřina Šedá
Umělkyně Kateřina Šedá

Propojila Bedřichovice s Londýnem, poukázala na odvrácenou stranu turismu v Českém Krumlově, uspořádala hudební festival v tramvajích a teď chce proměnit vyloučenou lokalitu v Brně. Mezinárodně uznávaná umělkyně Kateřina Šedá navrhla proměny takzvaného brněnského Bronxu kolem Bratislavské ulice a Cejlu.

Šedá ve svém návrhu upozorňuje třeba na to, že v ulicích prakticky nejsou žádné lavičky, lidé tam nemají kde trávit čas a okolí je zanedbané. Rozvíjí tak téma, které před třemi roky otevřela v netradičním knižním průvodci Brnox po místech, která lidé většinou přehlíží.

Prostranství u ubytovny Pohoda

„Je to tu takové rozestavěné, trošku rozbité. Bydlet bych tu asi nechtěla,“ zamýšlí se jedna z kolemjdoucí u brněnské ubytovny Pohoda, na kraji takzvaného Bronxu, kousek od policejní služebny a Malinovského náměstí.

Je to trochu zastrčené trojúhelníkové prostranství. Někde roste zelená, ale ušlapaná tráva. Jinde jsou chodníčky vyšlapané až na hlínu. Prašný je taky prostor přímo před ubytovnou. Rostou tam břízy, na místě je několik laviček ve špatném stavu, které stojí u posprejované rozpadající se zdi.

Vizualizace parku pod platany

Lepší špatný stav, než žádný stav

„Působí to tu na mě jako prostor, kterým projdete, a jdete dál. Nemáte důvod se tu zastavit. Zastavují se tu jen lidé, kteří v ubytovně bydlí. Na druhou stranu, ty lavičky jsou možná podle vás v neutěšeném stavu, ale já bych řekla, že jsou alespoň v nějakém stavu. Protože ta celá lokalita nemá lavičky ve špatném stavu. Ona je nemá v žádném stavu,“ přibližuje svůj záměr Kateřina Šedá.

Neexistující mobiliář

S navrženou proměnou prostranství v Bronxu jí pomohlo několik architektů. „Tady ten mobiliář vůbec neexistuje. Často v brněnském Bronxu můžete najít gauče, židle, lidé tu sedí na schodech. A naším cílem je mimo jiné vytvořit jednotný mobiliář, který bude na tomto plácku, ale i na zhruba 80 dalších místech. Tím tu lokalitu nějak spojí a zároveň bude nositelem nějakého orientačního systému nebo nějakých prvků z historie. Třeba pamětních desek.“

Opěradla chce Šedá umístit i na zídky, kde už lidé posedávají

Lavičky budou vypadat třeba jako betonové krychle, některé s opěrátky, jiné bez. Opěradla chce Šedá umístit i na zídky, kde už lidé stejně posedávají. Před ubytovnou Pohoda pak umělkyně s architekty navrhla vznik malého parku s hřištěm. Druhé větší prostranství s navrženou proměnou je plácek u Muzea romské kultury, kde rostou dva košaté platany. Pod nimi je vydlážděné parkoviště pro asi deset aut, vedle stojí radnice Brna-severu. Prostor před ní se nelíbí třeba lidovecké místostarostce čtvrti Miriam Kolářové.

Náměstí s platany na ulici Bratislavská v Brně

„Bohužel to tu na mě působí velmi depresivně a neutěšeně. Funguje to tu jako parkoviště, ale vím, že v minulosti to tu sloužilo jako park s nějakou studnou. Bylo to místo, kde si lidé mohli odpočinout,“ dodává Kolářová na místě, které je teď rozkopané. Dělníci tepláren vyměňují v podzemí parovody za horkovody. Po konci prací v závěru letoška by už místo mohlo vypadat jinak. Bez aut, s lavičkami a zelení. „Hlavně by zmizela ta dlažba. Určitě tu bude zelený povrch, nebo lavičky. A plánujeme tu podzemní kontejnery,“ říká Kolářová.

Rozpočet projektu

Úprava v Bronxu má dohromady stát asi sedm milionů korun. Peníze na to slíbili zástupci čtvrtí Brno-střed, Brno-sever a magistrátu. „Město zaplatí třeba vznik mobiliáře, tedy laviček, nebo navigačního systému, obchodních parterů a bude mít na starosti medializaci projektu, webové stránky nebo mobilní aplikaci,“ slíbil náměstek primátorky Petr Hladík z KDU-ČSL. Brno-sever bude mít na starosti rekonstrukci náměstíčka pod platany. A Brno-střed prostranství před ubytovnou Pohoda, dodává starosta Vojtěch Mencl z ODS: „Ještě to projednáme s kolegy z rady a na zastupitelstvu nebo v komisích. Předběžné hrubé odklady máme vyčíslené na asi tři miliony korun. Počítám, že pracím dojde zřejmě v příštím roce, vyčleníme proto peníze z našeho rozpočtu na rok 2020.“

Magistrát má dát peníze i na vznik jednotných vizuálních stylů vývěsních štítů obchodů, anebo na označení nevyužitých komerčních prostor.

Plánované vizuály pro některé podniky v brněnském Bronxu

Podniky dostanou nový vizuál

„Já jsem vycházela z toho, že i přesto, že jsme ve středu města, tak ty ulice vypadají, že v nich nikdo moc podnikat nechce. Na jedné ulici najdete třeba dvacet prázdných prostor, přitom jsme kousek od centra. A tak mě napadlo toto téma obchodů a služeb rozdělit na dvě části,“ přibližuje Šedá svůj nápad a dál ho rozebírá: „první část se týká už fungujících obchodů a služeb, které nejsou vidět, ale jsou v něčem specifické. Třeba podniky, které provozují menšiny, jako je Afrobar, nebo ukrajinské potraviny. Jsou to nestandardní věci, které nejsou vidět. A těm nabízíme nový vizuál, který návštěvníky zaujme. A pak jsou to nebytové prostory, které pomocní nátěrů a nápisů upravujeme tak, že doufáme, že někoho z okolí zaujme a bude tam chtít podnikat. Protože teď máte akorát pocit, že je to nejhorší, co se vám může stát, otevřít si v této lokalitě obchod.“

Ulice podle Šedé vypadají, že v nich nikdo nechce podnikat. Takto by má vypadat značení nevyužitých komerčních prostor

Proměnu Bronxu podporuje taky hlavní městský architekt Michal Sedláček. Právě jeho kancelář dala Šedé před víc než rokem peníze na zpracování architektonických studií. „V této lokalitě jsou největším nedostatek veřejná prostranství, což je potřeba změnit. A myšlenka Kateřiny Šedé je v tom, že by se postupně a nízkonákladově mohla ta prostranství změnit,“ říká Sedláček.

Politici ze tří různých radnic předpokládají, že by úprava kdysi výstavní čtvrti mohla být hotová příští rok. Místo se ostatně postupně mění už několik let. Třeba bouráním starých domů a výstavbou nových, moderních, což však podle Šedé není úplně ideální cesta.

„Tady hrozí nebezpečí, že se z toho za pár let stane jedna z těch zaměnitelných městských částí. A nikdo pak nebude tušit, jak to dřív vypadalo. Samozřejmě, že my si řekneme, zaplaťpánbůh, že už to tak nevypadá. Ale tady jsou prvky, které nejsou vidět, a jsou zajímavé a specifické. A cílem mého snažení je především to, je nějak zachovat, nebo je zviditelnit a poukázat na jejich viditelnost v celém městě,“ uzavírá Šedá s tím, že doufá, že se její snažení podaří.

Se svými kolegy mezitím pracuje i na webových stránkách a aplikaci pro mobilní telefony. Tyto platformy budou zřejmě ještě letos sloužit jako pokračování jejího netradičního průvodce Brnox po vyloučené lokalitě, za který získala ocenění Magnesia Litera.

Spustit audio

Související