Funkcionalistický skvost měl namále, téměř spadl. Teď se mu vrátila původní podoba.

Rok a půl byla funkcionalistická zastávka MHD na Obilním trhu v Brně obehnaná plotem. Visel na něm nápis stavební společnosti „Zastávku opravujeme po předchozí firmě“. Z torza památkově chráněné stavby architekta Oskara Pořísky je teď opět funkční přístřešek. Přišel však o své podzemí toalety.

Rekonstrukce se neplánovaně protáhla, protože ji opravovaly postupně dvě firmy. Ta původní sice rekonstrukci zahájila, ale dostala výpověď, protože podle radnice Brna-středu a památkářů nedodržela zadaný projekt.

Logo|foto:Český rozhlas

Začala s bouráním a betonováním, které nikdo neschválil. „Odchýlili se od projektu. Ten počítal s obnovením tvaru, jaký měla zastávka původně. Ale firma přišla s tím, že projekt je nedokonalý a že oni to vylepší. Vložili do stavby jakousi výztuž, která ale trčela ven. Ačkoliv neměli souhlas, aby to zalili betonem, tak to zalili betonem bez našeho souhlasu a bez souhlasu investora,“ vysvětluje vedoucí odboru památkové péče Magistrátu města Brna Martin Zedníček.

Zastávka v prosinci 2015|foto:Dominik Matus

Jednatel firmy odmítl jakékoliv pochybení a řekl, že postupoval podle zadání projektantů. Radnice teď po původní firmě požaduje necelý milion korun. O tom, kdo má pravdu, nakonec rozhodne soud. Zastávku nicméně loni převzala jiná firma a včera ji dokončila včetně oprav.

Zastávka v březnu 2016|foto:Dominik Matus

Práce stály více než dva a půl milionu korun. Podle architektů, kteří její obnovu navrhovali, jde o architektonický skvost a jedinou funkcionalistickou zastávku v Brně.

Zastávka v srpnu 2016 - stavbu převzala druhá stavební firma, která musela odstranit nežádoucí zásahy předchůdce|foto:Dominik Matus

„Ze zastávky se zachránilo poměrně dost, část dole je zakonzervovaná, protože byla velice poničená. Stavbu 90 let nikdo neudržoval, prakticky hrozila zřícením. Výztuže byly zkorodované a vypadávaly ven. Musela se vyztužit žebry, aby zůstala stát. Jinak všechny materiály jsou původní, všechny kovové konstrukce jsou původní repasované a našla se i původní barva, která tu byla použita,“ popisuje architekt Tomáš Rusín.

Zastávka konečně cestujícím znovu poskytuje stín a přístřeší|foto:Tomáš Kremr, Český rozhlas

Betonová zastávka má teď světlou šedou barvu, okna po stranách a dveře uprostřed jsou natřené na červeno. Dveře jsou zamčené a je za nimi pouze rozvod elektřiny v malé místnosti.

Většina materiálů je původních.|foto:Tomáš Kremr, Český rozhlas

Někdejší veřejné toalety, na které se vcházelo z levé zadní strany zastávky jsou zasypané. Podle architektů by bylo potřeba je kompletně zbourat a postavit jako novostavbu, pak by ale měli problém s kolaudací, protože by nesplňovaly současné požadavky.

Za dveřmi je rozvod elektřiny.|foto:Tomáš Kremr, Český rozhlas

Právě proto, že zastávka nemá záchody, kvůli kterým byla tak unikátní, zaznívá od laické i odborné veřejnosti kritika vůči radnici, ta se ale hájí tím, že jinak to technicky udělat nešlo.

Na místě někdejšího vstupu na veřejné záchodky je pouze rovná plocha.|foto:Tomáš Kremr, Český rozhlas

Za své vzaly také původní plány radnice a architektů, aby se ze zastávky stala kavárna. Zprovoznit kavárnu a toalety se totiž ukázalo nereálné, respektive příliš nákladné. Důvodem bylo přivedení vodovodních a kanalizačních trubek.