Ecce Homo - vřídlo v Karlových Varech
Před 645 lety podle pověsti objevil Karel IV. při lovu na jelena vřídlo v Karlových Varech. Vznik a vývoj tohoto města byl vždy nerozlučně spjat s blahodárnými účinky jejich teplých minerálních pramenů. Tyto prameny fascinovaly člověka a podněcovaly jeho fantazii už od nejstarších dob. Stopy člověka v blízkém okolí Karlových Varů jsou rozhodně mnohem staršího data. Archeologické výzkumy prokázaly na území dnešního města několik sídelních lokalit z období pravěku, jako jsou Tašovice, Dvory, Drahovice, ostatně v Drahovicích žili lidé na hradišti také v pozdní době bronzové. Rovněž slovanské osídlení máme doloženo v Tašovicích a Sedleci a v nejbližším okolí pozdějších Karlových Varů žili lidé prokazatelně již ve 13. století. Předpokládáme, že už tehdy znali léčivé účinky zdejších termálních vod a že jich využívali.
Založení lázeňského městečka na soutoku řek Ohře a Teplé za panování Karla IV. tedy jistě nebylo náhodným a romantickým počinem, jak o tom vypráví stará pověst, nýbrž téměř zákonitým výsledkem předchozího vývoje. Přesné datum založení města však není známo a vznik stálého osídlení v okolí Vřídla je možno klást někam do doby kolem r. 1359. Psaná historie vřídelního města začíná 14. srpnem 1370, kdy Karel IV. udělil již stávající lokalitě svobody a práva, jakých v té době požívalo blízké královské město Loket. O výsadním postavení Karlových Varů jakožto lázní svědčí i početná jim udělená privilegia, průběžně potvrzovaná panovníky Čech až do roku 1858. Karlovarská lázeňská léčba sestávala od středověku až do sklonku 16. století převážně z koupelí. Pitná kúra se u Vřídla začala výrazněji prosazovat až na popud lékaře Václava Payera, který roku 1522 vydal v Lipsku první odbornou knihu o karlovarské léčbě. V ní doporučil vedle koupelí i pití zřídelní vody. V 17. století začala pitná léčba převažovat nad koupelemi a vyústila až v extrémy, kdy se kolem roku 1750 v některých případech popíjelo denně 50 - 70 koflíků vody.
V polovině 16. stol byla také zachycena nejstarší karlovarská pověst o objevení vřídla Karlem IV. Tím, kdo ji zaznamenal, byl renesanční lékař Dr. Fabian Sommer, rodák z Karlových Varů. Ve své knize o užívání karlovarských vod z r. 1571 reprodukuje pověst takto: "Vypráví se, že Karel IV. kdysi podnikl loveckou výpravu do lesů, kde nyní vyvěrají horké prameny. Při lovu jeden ze psů počal štvát kus divoké zvěře. Při jeho pronásledování spadl do tůně, odkud prudce tryská horká voda a začal bolestí výt. Lovci, uslyševši psí nářek, přispěchali a podívaná, jež se jim naskytla, je velice udivila. Přistoupili blíže, vytáhli psa z tůně a pak sami ochutnali horkou vodu. O celé události byl zpraven císař Karel IV., který se pak s družinou vydal k onomu místu a za přítomnosti svých lékařů poznamenal, že takováto horká voda může zažehnat mnohé těžké nemoci. Poté vodu sám užil, (říká se, že měl nemocnou nohu) a seznal úlevu a zlepšení. Nad tím se zaradoval a nařídil, aby celé místo bylo osídleno a kol pramene zřízeny domy." Pokud to není pravda, je to aspoň pěkně vymyšleno. O převaze rusky hovořících obyvatel tu ovšem zatím není zmínka. Hezký den!
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Firmy miliardáře Sehnala užily zdravotnická data klientů k marketingu. ‚Chyba pracovníka,‘ hájí se
-
Česká oscarová radost. Zlatou sošku převzal koprodukční dokument Pan Nikdo proti Putinovi
-
Podezřelé peníze pro Rajchlovo PRO, poslali je ‚bílí koně‘? Stopy vedou na chomutovské ubytovny
-
OTÁZKY A ODPOVĚDI: Sledování komunikace? Europoslanci podpořili osekaný Chat control
