Ecce Homo - Viktor Kaplan

Viktor Kaplan se narodil 27. listopadu 1876 v Mürzzuschlagu ve Štýrsku. Jeho otec pracoval jako nádražní úředník a syn vychodil základní školu v Neubergu a střední ve Vídni. Na vídeňské Vysoké škole technické pak studoval stavbu strojů a Dieselových motorů a po absolutoriu v r. 1900 byl povolán k jednoroční vojenské službě do Puly, tehdejšího rakouského vojenského přístavu. Své první zaměstnání nastoupil ing. Kaplan ve strojírně Genz and Co. v Leobersdorfu u Vídně, kde pracoval na výbušných motorech. Jeho celoživotním zájmem však byly turbíny a energetické využití vodních toků. R. 1903 jej přivedl prof. Musil na německou vysokou školu technickou v Brně jako konstruktéra ústavu nauky o strojích, kinematiky a strojnictví. Kaplan se tu r. 1909 habilitoval, roku 1913 se stal vedoucím katedry teorie a stavby vodních motorů a r. 1918 byl jmenován řádným profesorem.

Logo|foto:Český rozhlas

Kaplan vycházel nejen z teoretické přípravy, ale hojně experimentoval, aby vystihl nejvhodnější parametry klasických Francisových turbín. Od r. 1912 uplatnil mnoho patentů, ale musel svádět urputný boj s odpůrci i konkurenty. Převratný vynález vodní turbíny s nastavitelnými oběžnými lopatkami, určené pro velké výkony a malé a střední spády, byl připravován od roku 1910. Tehdy pro Kaplanovy výzkumy zřídil v suterénu techniky skromnou laboratoř Heinrich Storek, tehdejší šéf slévárny a strojírny Ignáce Storka. Objev světového významu totiž vznikal za minimálního zájmu a finanční podpory rakouské vlády.

Logo|foto:Český rozhlas

Realizaci výsledků Kaplanovy činnosti bránilo tvrdé konkurenční prostředí a odpor německých a švédských firem, které svůj výrobní program stavěly na Francisových turbínách. Oddalovaly ji i patentové spory, které vynálezce velmi vysilovaly a jejichž následkem se dokonce zhroutil. Negativně zasáhla i první světová válka. Kaplanova turbína se přiznání patentu dočkala až v roce 1920. První však byla vyrobena již r. 1918 a uvedena do provozu o rok později v přádelnách ve Velmu v Dolním Rakousku. Pracovala tam až do roku 1952 a osvědčila, že má skvělé vlastnosti nejen v laboratoři, ale i v praktickém provozu. V českých zemích použila jako první Kaplanovu turbínu elektrárna v Poděbradech r. 1921. Až r. 1925 se Kaplanovi dostalo plné satisfakce, když byla spuštěna turbína jeho konstrukce ve velkoelektrárně Lilla Edet ve Švédsku, která dosahovala účinnosti až 86 %. V současné době jich pracují ve světě tisíce, dvě např. dosud na Brněnské přehradě. Prof. Viktor Kaplan přinesl dokonalé řešení nového typu vodní turbíny jako vysoce výkonného energetického zařízení. Napsal řadu teoretických prací, celkem podal na své vynálezy více než 280 patentových přihlášek ve 27 zemích. Výročí jeho narození bylo v roce 1976 z podnětu UNESCO zařazeno mezi světová kulturní jubilea. V Brně byla na památku Viktora Kaplana v roce 1959 odhalena busta před budovou techniky na Údolní ulici a je po něm pojmenována ulice v Masarykově čtvrti. Hezký den!