Ecce Homo - Tintoretto

Ne zcela přesný životopisec Ridolfi uvedl r. 1642, že mladý Tintoretto pracoval u svého učitele Tiziana pouze 10 dní. Pak prý učitel žáka z dílny vykázal, neboť žárlil na jeho kreslířskou dovednost. Tintoretto pak již nevstoupil do učení k žádnému mistrovi. Na stěnu své dílny si podle pověsti hrdě napsal: "Kresba od Michelangela, kolorit od Tiziana." Tintoretto byl malíř na svoji dobu pozoruhodně stálý, strávil téměř celý život v Benátkách, pouze r. 1580 odjel na pozvání vévody do Mantovy, aby instaloval v jeho paláci osm objednaných obrazů, znázorňujících výjevy ze života Federica Gonzagy. Aby se od ní nemusel odloučit, přivezl prý na dvůr mantovského vévody celou svoji rodinou a hned po skončení prací zase spěchal do rodných Benátek.

Logo|foto:Český rozhlas

Tintoretto byl člověk prostý a hluboce zbožný. Jeho život probíhal v klidu a pohodě a rovněž bez velkých nároků. Vedle malířství měl zálibu v hudbě a v jeho domě se scházela společnost předních benátských hudebníků. Na rozdíl od Tiziana nepracoval pro knížata a zpočátku ani pro benátskou republiku, ale pro bratrstva (scuoly(), jejichž význam pro benátský společenský a kulturní život s prohloubením náboženského života právě v 16. století výrazně vzrostl. Účelem těchto bratrstev byla účast na společných náboženských cvičeních a charitativní činnost, jejich vnějším znakem byla podpora četných nadací a tvorby umělecký děl. Právě pro (Scuolu Grande di S. Marco vytvořil Tintoretto r. 1548 své první mistrovské dílo, Zázrak sv. Marka.

V něm se projevil osobitý Tintorettův sloh, a proto obraz označujeme za první význačné dílo benátského manýrismu. Obraz však vyvolal prudkou polemiku, malíř si jej dokonce vzal zpět a vrátil jej teprve na prosby členů bratrstva. Současníky překvapila zvláštní kompozice a prudkost pohybů, jimiž jsou vyjádřeny duševní afekty zúčastněných osob. Obraz kompozičně i obsahovým pojetím navazuje na Michelangelovy fresky v Cappella Paolina. Po čtrnácti letech pak Tintoretto připojil ještě další tři obrazy, které všechny oslavovaly benátského patrona. R. 1564 začal pracovat pro bratrstvo sv. Rocha (Scuola di S. Rocco), jehož se stal r. 1565 členem. Jeho novou budovu vyzdobil celkem 42 obrazy a vytvořil tak největší galerii svých děl a nejvýznamnější sbírku italského malířství 2. poloviny 16. století.

Logo|foto:Český rozhlas

Tintoretto nemaloval velkolepé mytologické a alegorické náměty, ale tradiční biblické a legendární příběhy ze života Krista a Panny Marie. Řada obrazů věnovaných vypodobení poslední večeře Páně svědčí o významu, jehož nabyla eucharistie v době manýrismu jako výraz mystického spojení s Bohem. Tintoretto se stal oblíbeným malířem prostých lidí a k jeho obrazům jich vždy proudily davy. Byl posledním velkým mistrem benátského malířství 16. století. V jeho rozměrných plátnech se projevuje takový vzlet fantazie, až se vše, co bylo vytvořeno v předcházejících sto letech, zdá jako pouhá předehra. Chvat, s jakým jsou obrazy malovány - umělec pracoval skutečně překvapivě rychle - svědčí, že tvořil pod diktátem tísnivých duševních představ a že jeho dílo vznikalo ze zápasu o výraz toho, co ho vášnivě vzrušovalo. Vliv Tintorettův byl úměrný velikosti jeho umění. Působil na současné umělce i následující generace barokních malířů a jeho přímým pokračovatelem byl El Greco. Hezký den!