Ecce Homo - Tigran Vartanovič Petrosjan

17. červen 2004

Před 75 lety spatřil v gruzínském Tbilisi světlo světa Tigran Vartanovič Petrosjan, mistr světa v šachu v letech 1963-69, kdy sesadil z pomyslného šachového trůnu legendárního Michaila Botvinnika.

Tigran Petrosjan se narodil arménským rodičům a už v mládí se leccos o šachu dozvěděl právě od nich. Ve dvanácti letech hrál prý docela obstojně. V Domě důstojníků, kde byl jeho otec vrátným, si jej vzal na starost mistr Ebralidse, který byl znám jako odborník na poziční hru. Ten se malému Tigranovi věnoval tak intenzivně, že z něj vychoval nejen velkého příznivce šachu, ale také zkušeného odborníka na poziční hru. Jinak ovšem neměl budoucí velmistr příliš snadný život, neboť od dětství přispíval do rodinného rozpočtu, a to jako promítač v kině, jež bylo součástí důstojnického klubu. Navíc jeho dětství poznamenala válka, v níž zemřela nejprve matka a před koncem války ztratil mladý hoch i otce. Musel se tedy postarat sám o sebe a stal se po otci vrátným v klubu. Hraní šachů se však nevzdal a to jej nakonec vytáhlo z neutěšené situace. Už jako 16tiletý totiž vyhrál mistrovství Arménie a též mládežnické mistrovství SSSR a o dva roky později se stal šachovým mistrem SSSR. Současně jako velký fotbalový nadšenec nejprve sám hrál a pak se stal ve dvaceti trenérem Spartaku a odešel do Moskvy.

T. Petrosjan

V r. 1952 byl již Tigran Petrosjan velmistrem a směřoval výše. Tak se následujícího roku kvalifikoval na turnaj kandidátů, který se konal Zürichu a po tvrdých bojích získal 5. místo za Smyslovem, Bronsteinem, Keresem a Reševským. O tři roky později v Amsterodamu byl opět pátý a v r. 1959 v Jugoslávii již třetí. Bylo jasné, že se brzy pokusí dosáhnout titulu mistra světa v šachu. Mezitím si v r. 1962 dokončil vzdělání, i když diplomem z Pedagogického ústavu v Jerevanu by se asi nikdo nikde příliš nechlubil. Další souboj kandidátů na vyzyvatele se konal na exotickém Curacau a nezúčastnil se jej nemocný Tal. Tak musel Petrosjan porazit pouze Gellera, Kerese, Fischera, Korčného, Benköa a našeho velmistra Filipa a stal se vyzyvatelem Michaila Botvinnika. V pořadí 25. zápas o světovou šachovou korunu se konal od 23. března 1963 v Moskvě. Tigran Petrosjan dosáhl remízou ve 22. partii rozhodujícího 12,5 bodu a 20. května téhož roku mohl být vyhlášen mistrem světa. Jen pro zajímavost, jeho odměna tehdy dosáhla výše ekvivalentu 2 000 dolarů v rublech.

Tigran Petrosjan

Titul udržel v dalším souboji jen těsně. O tři roky později mu Boris Spasskij tak tvrdě šlapal na paty, že Petrosjan vyhrál jen poměrem 12,5 : 11,5 bodu. Po dalším tříletí se Spasskij zlepšil už natolik, že Petrosjanovi uštědřil tvrdou porážku a navíc na jeho čtyřicáté narozeniny. Petrosjan se kvalifikoval ještě třikrát na turnaj kandidátů, ale nikdy se již neprosadil. Mladší hráli daleko tvrdší a útočnější hru, poziční šach jakoby byl načas zapomenut. Přesto se Tigran Petrosjan při pohledu zpět mohl tvářit spokojeně. Na velkých turnajích prohrával jen nepatrně, výsledkem jeho taktiky bylo nezřídka i 80 % partií končících remízou. Nedělat chyby bylo jeho hlavní devizou, kdo by však očekával brilantní, riskantní sehrání, asi by byl dost zklamán. Petrosjan neprohrával, ale jeho nevelká agresivita jej často připravila o cenný půlbod, když partii raději zremizoval. Na menších turnajích byl přece jen méně opatrný, takže z celkově sehraných 2 500 partií vyhrál 62 %. Díky svému systematickému přístupu byl i dobrým šachovým teoretikem a žurnalistou, stejně jako Botvinnik zanechal i svoji šachovou školu. Brzy však uplyne dvacet let od jeho poměrně časné smrti. Tigran Vartanovič Petrosjan nikdy nadmíru nepil, což prý býval problém některých hráčů, ale zato velmi intenzivně kouřil. Rakovina hrtanu jej pak zabila stejně spolehlivě jako cokoliv jiného, berte to jako varování. Hezký den!

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Z Frenštátu do pohádky. Stačí věřit na dobré konce.

Veronika Sedláčková, moderátorka ČRo Plus

Pohádka o Raškovi

Pohádka o Raškovi

Koupit

Jiří Raška vyhrál na olympijských hrách v Grenoblu 1968 zlatou olympijskou medaili. Spisovatel Ota Pavel úspěch popsal v nezapomenutelné Pohádce o Raškovi. Čte Oldřich Kaiser