Ecce Homo - Tatra 77

Nebylo divu, neboť předložený automobil byl skutečně převratnou novinkou hned v několika směrech. Autorem Tatry 77 byl známý konstruktér Hans Ledwinka. Především se mu podařilo dosáhnout výjimečně aerodynamického tvaru karoserie, přičemž čelní koeficient odporu vzduchu činil pouhých 0,38. O tom, že cílem bylo dosáhnout co nejmenšího odporu vzduchu, svědčí i jakási "ploutvička" mezi zadními okny. Tatra nebyla prvním pokusem o ideální aerodynamický vůz, ale byla prvním sériově vyráběným automobilem, který si jako hlavní ukazatel vzal právě dosažení co nejmenšího odporu vzduchu. Současně však Ledwinka realizoval i další netradiční prvky řešení. Karoserie postrádala tradiční obdélníkový rám a místo toho byla usazena na nosné centrální rouře vedoucí od převodovky k výkyvným polonápravám zadních kol. Tento páteřový rám, který konstruktér prosazoval už od dvacátých let a který charakterizoval například již Tatru 57, známou hadimršku, působil značně netradičně, ale svou jednoduchostí se velmi osvědčil.

Logo|foto:Český rozhlas

To, čemu se dnes s úsměvem obdivujeme, byla tehdy skutečně moderní automobilová konstrukce, jak o tom píše dobová motoristova příručka: "Automobily TATRA jsou moderní vozidla, jejichž konstrukce je do podrobnosti promyšlena na základě dlouholetých zkušeností. Jsou vyrobeny z prvotřídního materiálu, který je zpracován moderními, přesnými obráběcími stroji, takže je lze právem zařadit mezi nejlepší výrobky automobilového průmyslu." Za netradiční přístup lze nepochybně považovat i fakt, že Hans Ledwinka byl průkopníkem koncepce automobilů s motorem vzadu a vzduchem chlazeným motorem, což způsobilo senzaci nejen pokud jde o konstrukci, ale také v souvislosti s požadavkem aerodynamického řešení i vzhledem a v neposlední řadě výkony. Vůz lehce dosáhl a udržel 145 km/h, a jak hodnotili novináři "má výbornou ovladatelnost, v zatáčkách dobře sedí a i jízda rychlostí nad 100 km/h je příjemná." To byl také důvod, proč si vylepšenou verzi vybrali později Hanzelka se Zikmundem ke své cestě kolem světa.

Logo|foto:Český rozhlas

Na podzim r. 1934 byla luxusní limuzína T 77 vystavena i na pařížském autosalonu, kde se ihned stala středem pozornosti. Zástupci francouzských automobilek, ředitelé amerických automobilových společností a technici Rolls-Royce si nechali vůz předvést na silnici. Techniky zajímalo zejména to, že motor má pouhých 60k a dosáhne téměř 150 km/h, na což byla standardně potřeba minimálně 100 koní. Mělo by nám vrtat hlavou, kde je sláva našich Tatrovek, když dodnes vyrábí vynikající automobily s motorem umístěným do jinak nevyužitelného prostoru splývající zadní části aerodynamické karosérie firma Porsche. Zde se nabízí myšlenka, zda konstruktér Ferdinand Porsche skutečně nečerpal náměty pro své konstrukční studie mimo jiného i z aerodynamického vozu T 77, jak uvádějí někteří badatelé. Je totiž historicky dokázáno, že Porsche udržoval přátelské vztahy s Ledwinkou a není vyloučeno, že k tomu patřila i výměna zkušeností při stavbě nových vozidel. S koncem výroby automobilů v Tatře pláčeme nyní nejen nad rozlitým mlékem, ale i nad rozbitým krajáčem. Snad malou náplastí budiž, že vůz TATRA 77 byl, jako jediný typ české výroby, zařazen do úzkého výběru 100 kandidátů prestižní soutěže "nejvýznamnější automobil XX. století". Hezký den!