Ecce Homo - Roger Bacon

Roger Bacon se narodil r. 1214 v Ilchestru. hrabství Somerset v chudé šlechtické rodině. Studoval nejprve v Oxfordu trivium, i když pod slovutnými učiteli a poté byl vyslán na pařížskou Sorbonu, na níž tehdy výrazně kvetla studia scholastická. Sám se však stranil neplodných disputací a nejvíce přilnul ke svému učiteli, Petru de Mahariscuria (Moericourt), který jeho myšlenkový svět zásadně ovlivnil. Později Bacon vstoupil k pařížským františkánům a pobýval v jejich klášteře. Teprve když dosáhl doktorské hodnosti, vrátil se v r. 1240 do Oxfordu a po šest let tam vedl přednášky, velmi hojně navštěvované, zejména z oblasti přírodních věd. Přitahoval však své posluchače také znalostí arabštiny, hebrejštiny a řečtiny, které rovněž sám učil, ale zejména využíval jako klíče k získávání poznatků v nearabském světě neznámých. Vyznamenával se v mnoha oblastech přírodních věd, především v matematice, ale též v mechanice, optice, chemii a astronomii. Výsledkem jeho prací byly různé vynálezy, díky nimž se mu dostalo označení doctor mirabilis (zázračný doktor). Jeho pověst však ohrozila nevědomost doby. Jeho teorie byly pokládány za pouhé věštecké předpovědi a jeho zájem o exotické texty naháněl lidem strach. Tehdy se totiž obecně věřilo, že muslimové se oddávají černokněžnictví, židé jsou zejména autory kabaly a chemie, alchymie i okultismus jsou stejně nebezpečnými magickými praktikami zasvěcenců propadlých temným silám.

Logo|foto:Český rozhlas

Bacon byl přitom snad první vědec v moderním slova smyslu, rozhodně však byl zakladatelem empirické metody poznávání. Kritizoval dogmatismus a váhu autority a dával přednost zkušenosti a experimentu. Svou radikálností, racionalitou a pokusy o reformu františkánského řádu pobuřoval svoje nadřízené. A co více, nenavrhoval jen reformu církve, ale i celé společnosti. Tak se stalo, že byl obviněn za pěstování magie z čarodějnictví a nakonec r. 1257 odstraněn z Oxfordu. Vykázali mu pařížský františkánský klášter, kde s ním nenakládali nijak v rukavičkách. Zakázali mu psát, číst knihy a za každý sebemenší přestupek byl trestán postem a vězením. Teprve když se Guy de Foulques, kdysi papežský legát v Anglii, stal r. 1265 papežem pod jménem Kliment IV., uvolnily se podmínky Baconovy internace, ale zcela propuštěn nebyl. Po smrti papeže se situace opakovala a teprve poslední dva roky života prožil Bacon na svobodě a snažil se ve spěchu dokončit své vědecké dílo.

Logo|foto:Český rozhlas

Bacon konkrétně popsal lom světla, objevil brýle a princip dalekohledu, věřil v heliocentrickou soustavu. Znal střelný prach, hoření vykládal jako reakci paliva se vzduchem, navrhl úpravu stále nepřesnějšího juliánského kalendáře, psal o létacích strojích. Ve svém díle popsal výrobu ušlechtilých kovů alchymickou transmutací. Poukazoval na význam znalosti astrologie pro výběr kandidátů na zodpovědná místa v řízení společnosti a pro předpověď přírodních i společenských událostí. Ač veleduch ryze exaktní, netroufal si zavrhnout ani takzvané neobyčejné jevy: "Můžeme více, než víme." Napsal: "Bude nám možno sestrojiti stroje, jež budou pohánět lodi větší rychlostí, než celá četa veslařů a jež budou vyžadovat pouze jednoho řidiče pro udávání směru. Bude nám také možno pohánět vozidla bez pomoci zvířat neobyčejnou rychlostí". Hezký den!