Ecce Homo - první tornádo u nás

30. červenec 2004

Ecce homo

Regionální stanice Českého rozhlasu|foto:Aleš Vavřík

K datu 30. července 1119 zaznamenal kronikář Kosmas první tornádo u nás, takže alespoň v některých oblastech jsme na úrovni světového vývoje. Pokud se domníváte, že tornáda jsou výsadou amerického středozápadu, tak vás čeští tornádologové vyvedou z omylu. Je sice pravda, že nejčastěji jsou tyto meteorologické jevy pozorovány ve Spojených státech, kde největší škody působí v povodí řeky Mississippi v amerických státech Kansas a Oklahoma. Podle údajů Českého hydrometeorologického ústavu je výskyt tornád na území ČR poměrně výjimečný, ale od poloviny 90. let 20 století (patrně s nárůstem našeho zapojení do světových struktur) počet případů vzrostl a nyní je v České republice ročně pozorováno a nahlášeno kolem deseti tornád.

Tornádem rozumíme silně rotující vír se zhruba svislou osou, který se vyskytuje pod spodní základnou bouřkového mraku. Během své existence se alespoň jednou dotkne zemského povrchu a je dostatečně silný na to, aby na něm mohl způsobit hmotné škody. U tornáda rozlišujeme dvě rychlosti - rotace a rychlost postupu tornáda krajinou. Pohyb vpřed není zase až tak strašný, je sice velmi blízký rychlosti bouře, tedy až desítky kilometrů za hodinu, ale uvnitř víru může rychlost rotace dosáhnout až 500 kilometrů v hodině a to už je síla. V tom spočívá ono nebezpečí tornáda pro nás, lidi.

Logo|foto:Český rozhlas

Toho si povšiml už před 885 lety Kosmas, když píše: "dne 30. července ve středu, když se již den chýlil k večeru, prudký vichr, ba sám satan v podobě víru, udeřiv náhle od jižní strany na knížecí palác na hradě Vyšehradě, vyvrátil od základů starou a tedy velmi pevnou zeď, a tak - což jest ještě podivnější zjev - kdežto obojí strana, přední i zadní, zůstala celá a neotřesená, střed paláce byl až k zemi vyvrácen a rychleji, než by člověk přelomil klas, náraz větru polámal hořejší a dolejší trámy i s domem samým na kousky a rozházel je." Odborníci tvrdí, že jde o velmi přesný popis tornáda na to, že Kosmas byl nepochybně odborníkem v teologii, viz poukaz na satana, ale jako meteorolog byl amatér. Ještě zajímavější popis tornáda u nás je o 25 let mladší.

Logo|foto:Český rozhlas

"L. p. 1144 dne 14. května, totiž v samý den letnic strašná a za našich časů neslýchaná věc stala se nedaleko ležení knížete Oty, kterýž sám jakož i mnoho jiných velmožů a nesčíslné množství lidu ji viděli. Nebo kolem poledne, když bylo velmi jasno, viděn jest od jmenovaných osob černý sloup, an vstupuje od země až nahoru k oblakům, a v jeho kruhu točil se prudký vír. A když měl přijíti k dotčenému místu, bylo mu viděti jíti naproti s vrcholu nebes znamení, na způsob třístranu velmi se skvoucího podivně špičatěné, které přemohši nevýslovnou obludu vrazilo ji až do vnitřku země. Po nějaké pak přestávce asi hodinu trvající viděti bylo jiný sloup temnější nežli tma a prudším ještě vírem na tentýž způsob od země se zdvihati, proti němuž zase se objevilo ve vzduchu znamení na způsob nejjasnějšího kruhu, v jehož prostředku bylo viděti obraz svatého kříže, a to znamení s podivnou rychlostí obludu tu protklo a až k povrchu země přitlačilo. A když někteří z rytířů zmužile blíže přistoupili, chtíce to pozorovati, s pokrytýma očima odešli; nemohliť zírati na tuto obludu, když se jim písek a drobné kamínky kolem obličeje točily a vytrhané chrasti povrchu očí jejich obtížnosti činilo."

Autor tu popisuje vývoj tornáda, kdy proti sobě zdánlivě vyráží od země prašný vír, zatímco shora, ze spodní základny bouře, se směrem dolů vyvíjí kondenzační chobot (či nálevka), který pak shora vnikne do prašného víru ("protne jej"). Každopádně je zde velmi zasvěceně popsán vývoj dvou po sobě jdoucích tornád. A také vůbec první písemně doložený pokus o storm chasing jak jej známe z amerických katastrofických filmů, tentokrát v podání chrabrých českých rytířů. Hezký den!