Ecce Homo - Pony Expres

Provoz Pony Expresu měl zrychlit přepravu poštovních zásilek mezi St. Joseph na horním toku řeky Missouri a západním pobřežím USA, konkrétně Sacramentem v Kalifornii. Novou jezdeckou kurýrní službu, kdy si zásilky předávali jednotliví jezdci jako štafetu, zavedla firma Russel, Major & Waddell. Na 2000 mil dlouhé trati zřídila nákladem přes 100 000 dolarů celkem 160 zabezpečených poštovních stanic, kde byli k dispozici čerství koně a kde si jezdci zásilky předávali. Pošta, jež se dosud přepravovala nejméně měsíc, se tak dostala k adresátovi za pouhých 11 dnů.

Logo|foto:Český rozhlas

Osamělí poslové cválali dnem i nocí, mrazem, vedrem, vánicí a lijákem. Zdolávali úseky 90 až 190 kilometrů, které projeli průměrnou rychlostí 16 km/hod. Poslové byli vyzbrojeni lehkou zbraní, suchary, špekem a polní lahví s čajem, hlásili se už z dálky troubením na trubku, aby bylo pro jejich příjezd vše přichystáno. Vezli dopisy na speciálním lehkém papíře, které byly uloženy v zamčených brašnách ve čtyřech rozích horního potahu sedla, který se při předávání pošty celý sejmul a přehodil na kostru sedla připraveného na dalším koni. Střídání koní na stanicích trvalo průměrně jednu minutu a deset sekund. Byla to doba pečlivě propočítaná, protože pro jezdce to byl jakýsi druh sportu a snažili se překonávat rekordy.

Firma chovala 500 koní a zaměstnávala 80 jezdců. Dohromady jich prošlo zaměstnaneckým poměrem u Pony Expresu asi 130. Slova písně o třech stovkách odvážných jezdců tedy poněkud přehánějí. Faktem ale zůstává, že původní inzerát při jejich náboru skutečně říkal: "Hledají se odolní mladí mužové štíhlé postavy, dobří jezdci ochotní denně riskovat smrt. Přednost mají sirotci. Nabízíme 25 dolarů týdně." Cesta vedla tyto osamělé jezdce skrz divočinu a kraje ovládané Indiány, přesto byl ztracen pouze jeden balík pošty za celou dobu existence. Nakonec se ale ukázalo, že nepřátelsky naladění Indiáni nejsou takovým nebezpečím jako rozmach železnice a telegrafu. Pony Expres měl od počátku finanční potíže, protože poštovní poplatky nekryly vynaložené náklady a slíbené vládní subvence firma nakonec nedostala. Celý podnik se slavným názvem Pony Expres proto skončil krachem poměrně brzy, už v říjnu 1861.

Jedním z jezdců Pony Expresu byl William Frederick Cody alias Buffalo Bill, který přišel na svět v Iowě v roce 1846. Musel se tedy vydávat za staršího, aby byl vůbec přijat, ale byl šikovný a práci dostal, ačkoliv až do konce celého podniku byl nejmladším mezi jezdci Pony Expresu. Působil tu dva měsíce a vyznamenal se, když na 20 koních ujel během 22 hodin bez zastávky 300 mil Wyomingem. Dneska to má pošta snazší, ale poplatky by chtěla jako za dob Buffalo Billa. Hezký den!