Ecce Homo - Léon Blum

30. březen 2005
Ecce homo

Před 55 lety zemřel symbolicky nedaleko Versailles rakouský politik Léon Blum, francouzský novinář a politik, svým původním zaměřením socialista. Přišel na svět jako syn židovských rodičů, příslušníků středních vrstev, takže mohl bez problémů navštěvovat rakouský politik École Normale Supérieure a po jejím ukončení právnická studia na Sorbonně. Od r. 1895 byl spolu s André Gidem a Marcelem Proustem činný v novinách jako literární a divadelní kritik a již o rok později se pod vlivem událostí začal politicky angažovat. V té době totiž vypukla tzv. Dreyfusova aféra a s ní se vzedmula vlna antisemitismu. Blum se zapojil nejprve do občanských hnutí a r. 1902 založil spolu s přítelem Jaurésem Francouzskou socialistickou stranu. Po Jaurésově zavraždě-ní se Blum dostal do čela francouzských socialistů, v r. 1916 byl generálním tajemníkem a od r. 1921 předsedou strany. Mezitím se stal i významným činitelem mezinárodního dělnického hnutí a podílel se na činnosti Druhé internacionály a po jejím zániku též na práci Dvaapůlté internacionály, přičemž ostře odsuzoval činnost Kominterny.

Po Velké válce se Léon Blum stal poslancem a současně předsedou poslaneckého klu-bu francouzské socialistické levice. Nepřikláněl se ke krajní komunistické levici, ale nesouhlasil ani s vypjatými protiněmeckými stanovisky extrémní pravice. Proto byl v r. 1923 proti obsazení Porúří a posléze v boji proti nezaměstnanosti a fašismu zvolil spolupráci s komunisty. Jako představitel Lidové fronty, sdružující vedle socialistů i komunisty, liberály a odborová sdružení stal se Blum předsedou vlády. Vysloužil si tak dvojnásobný primát, neboť byl nejen prvním socialistou, ale také prvním Židem v této funkci v dějinách republikánské Francie. Vláda Lidové fronty se však neudržela dlouho a navíc Blum byl svým založením pacifista, což v předvečer války nebyla vhodná kvalifikace. Příprava Francie na válku proto byla chabá a konflikt podle toho dopadl. Blum osobně doplatil na svoji politiku zatčením a internací v koncentračních táborech Buchenwald a Dachau, kde jej osvobodili až Američané.

Logo

Po válce Blum vyhlásil svůj odchod z velké politiky a s tím se pojí jedna zajímavá epizoda. 28. května 1946 podepsal jako mimořádný vyslanec francouzské vlády s americkým ministrem zahraničí Byrnesem smlouvu, která garantovala smazání francouzského válečného dluhu a naopak následnou půjčku ve výši 650 milionů dolarů. Smlouva obsahovala zajímavý dodatek o přístupu amerických filmů na francouzská plátna. Francouzská produkce měla garantován každý měsíc týden promítání, ostatní doba byla uvolněna. Francouzský tisk zachvátila masová hysterie. Objevily se titulky jako "Podepsali jsme ve Washingtonu rozsudek smrti pro francouzskou kinematografii?" nebo "Amerika degraduje ducha". Blum odpor proti sobě vyostřil, když po návratu z Washingtonu prohlásil, že "kdyby bylo třeba v nejvyšším zájmu Francie obětovat její kinematografickou korporaci, bez váhání by to udělal". 4. ledna 1948 demonstrovaly v pařížských ulicích hvězdy francouzského plátna jako Jean Marais, Madeleine Sologne, Simone Signoret a další a vyvolávaly slogany "Francouzské kino!" či "Blum nás prodal, Truman chce naši smrt!"

Léon Blum se narodil v Paříži a zemřel nedaleko Versailles. Geograficky za svůj život neurazil dlouhou dráhu, jen z Paříže na její předměstí, ideologicky však ano. Možná je symbolické, že se z měšťanské Paříže přesunul do aristokratického Versailles. Pokud to budeme brát jako aristokratizaci ducha, tak nepochybně. Hezký den!

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?

Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka

jak_klara_obratila_na web.jpg

Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama

Koupit

Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.