Ecce Homo - Larisa Semjonovna Latyninová

Narodila se v Chersonu na Ukrajině a její otec, Semjon Andrejevič Dirij padne později pod Stalingradem. Původně měla spoustu jiných zájmů, mezi nimiž gymnastika nevynikala. Chtěla být baletkou a vystupovat na scéně Boľšogo těatra, ale měla smůlu, neboť v rodném městě jen krátkou dobu působil taneční kroužek a baletní škola tu nebyla. Velmi si oblíbila i zpěv a její členství v pěveckém souboru zhatil až její gymnastický trenér, který ve snaze zachovat pro gymnastiku její talent, došel za vedoucím sboru a poprosil jej, aby děvčeti řekl, že nemá pro práci ve sboru předpoklady. Od páté třídy se Larisa zabývala sportovní gymnastikou a už za tři roky splnila normy pro postup do republikové reprezentace. V r. 1951 se stala prvním mistrem sportu v Chersonu. V kariéře pokračovala v Kyjevě, kde studovala fakultu sportu a tělovýchovy a se sovětskou sbornou debutovala na mistrovství světa v Římě. Na skvělém otevřeném stadionu Foro Italico okouzlila tamní publikum, a to panovalo při finále rekordních 50°C.

Logo|foto:Český rozhlas

Larisa Latyninová byla nasměrována ke gymnastice nejrůznějšími okolnostmi, ale v jejich důsledku máme před sebou vůbec nejúspěšnější sportovní gymnastku všech dob a co více, sportovkyni, již v počtu olympijských medailí už asi nikdo nepřekoná. Na třech olympiádách získala celkem 18 medailí, z toho devět zlatých, pět stříbrných a čtyři bronzové. Všech drahocenných ocenění z mistrovství Sovětského svazu, Evropy a světa má něco přes 140, sama to přesně neví. Poprvé byla na olympiádě v r. 1956 v Melbourne, následoval Řím r. 1960 a ještě Tokio v r. 1964. Mistrovství světa v Moskvě si zapamatovala o tři roky starší Eva Bosáková stejně jako Larisa Latyninová. Bosáková proto, že nenáviděla v prostných novinku - salto vzad, které se jí poved lo až na tomto šampionátu poprvé bezchybně. Výsledkem byla známka 9,9, jaká dosud nepadla a titul. Latyninová byla až druhá. Ta však měla jiné problémy, neboť při závodech byla ve čtvrtém měsíci těhotenství. Přesto však kromě prostných, kde skončila druhá, vyhrála přeskok, bradla i kladinu, soutěž jednotlivců i družstev.

Logo|foto:Český rozhlas

Latyninová se s aktivním sportem rozloučila až v r. 1966 na mistrovství světa v Dortmundu. To už kralovala naše Věra Čáslavská a Latyninová se rozhodla přejít na post trenérky. Na sportovní gymnastiku nastupujícího období bylo jejích 32 let neuvěřitelným stářím, není divu, že ji ostatní členky sovětského družstva nazývaly babičkou. Dnes už babičkou skutečně je, žije s manželem na dače pod Moskvou, kde chová i krávu, kozy, smečku psů a pět koček. Nemyslete si však, že obývá nějakou chaloupku, její úspěšný manžel, ale ani ona sama se v moderní době neztratili a jejich dača připomíná spíše hrad někde na polském pobřeží, Latyninbork z cihel a kamene s monumentálním schodištěm. Ale co, hlavně že je zasloužený. Hezký den!