Ecce Homo - kníže Svatopluk z rodu Přemyslovců

Logo|foto:Český rozhlas

Svatopluk byl synem Oty I., údělného knížete olomouckého a synovcem krále Vratislava II. Po otci spravoval pouze olomoucký úděl, ale v době, kdy se přestával osvědčovat stařešinský princip, prosadil se proti svým konkurentům i přesto, že nebyl nejstarším v rodě ani přímým potomkem zesnulého krále. Nejprve se domáhal českého trůnu proti Břetislavovi, ale ten táhl r. 1097 na Moravu, zbavil údělná knížata panství a pak v rozporu se stařešinským řádem i zvyklostmi vyprosil si roku 1099 u císaře Jindřicha IV. nástupnictví pro svého mladšího bratra Bořivoje II. Jen Bořivoj zasedl na knížecí stolec, musel potlačovat pokus o vzpouru moravského údělného knížete Oldřicha Brněnského. R. 1103 vytáhl kníže do Polska, kde se zamíchal do dynastických sporů, ale nakonec si nechal jen zaplatit výkupné a stáhl se zpět. Svatopluk byl tehdy v jeho vojsku a přesvědčil se, že pražský kníže nevyniká bojechtivostí. Proto se rozhodl zbavit jej vlády.

Vojsko i celá Praha však tehdy pevně stály za Bořivojem a Svatopluk se musel uchýlit ke lsti. Poslal k Bořivojovi svého rádce, který předstíral, že zběhl a jakmile si získal důvěru knížete, označil přední Bořivojovy rádce za zrádce podplacené Svatoplukem. Bořivoj - "muž prostý, mírný, přívětivý, ale lehkovážný" - mu uvěřil, a tak si sám "neprozřetelně přesekal všechny silné větve, na nichž seděl". Když část svých stoupenců sesadil, ostatní utekli a odvrátil se od něj i vlastní bratr Vladislav. Není divu, že se pak dalšímu povstání Svatopluka v r. 1107 neubránil a sotva spasil život útěkem do Říše. Do hry pak vstoupil císař Jindřich V., který Svatopluka zajal, ale nakonec jej propustil za slib výkupného 10 000 hřiven stříbra. Bořivoj se naopak ocitl v nemilosti a na trůn se dostal až po Svatoplukově smrti.

Ten zatím využil faktu, že císař potřeboval jeho pomoc při tažení do Uher. Zatímco český kníže plenil Slovensko, na Moravu a do Čech vtrhli Poláci. Oddíly, jež měly nápor odrazit, na nepřítele nestačily, a tak se musel Svatopluk rychle vrátit. Poláci se však mezitím rychle stáhli a kníže hledal někoho, na němž by si vybil vztek. Pomstil se nakonec Vršovcům, kteří mu byli trnem v oku už od nezdařeného tažení na Prahu roku 1105. Na sněmu, který svolal po návratu z Uher, obvinil Vršovce ze spolčení s polským nepřítelem a dal pokyn k jejich likvidaci. Někteří byli zabiti před jeho očima, další vyvraždili Svatoplukovi lidé na Libici i jinde. To už Svatopluk znovu spěchal proti Uhrům. Při noční jízdě lesem mu větev vypíchla oko, ale jen se rána zahojila, byl kníže znovu v sedle. Strašlivě poplenil Slovensko a v létě 1109 se připojil k císařské výpravě proti Polsku. Tady také našel svou smrt. Když se vracel za večerního soumraku z porady s císařem, k jeho družině se přidal neznámý jezdec, který mu v nenadálém okamžiku vrazil oštěp mezi lopatky takovou silou, že "vévoda padl z koně bezduchý". Vrah využil zmatku a uprchl, a tak se můžeme jen dohadovat, že šlo o pomstu některého z Vršovců, který přežil vyvraždění rodu. Hezký den!