Ecce Homo - Josef Richard Vilímek st.

1. duben 2005
Ecce homo

Před 170 lety se ve Vamberku narodil Josef Richard Vilímek st., český publicista, knihkupec a nakladatel, zakladatel tradice Vilímkova nakladatelství, jež trvala až do r. 1949, kdy byla jako mnoho věcí násilně přerušena, aby už nikdy nebyla obnovena. Tedy pokud máme na mysli tradici v tom nejlepším slova smyslu. Jinak se, bohužel, Vilímkovo jméno stalo na počátku let 90. bez vlastní viny jedním ze symbolů privatizačních skandálů. Podezřelý velkoobchod knihami se tehdy účelově ozdobil názvem Společnost J. R. Vilímek a získal dosti podivně rozsáhlý objekt v Opatovické ulici v Praze. Společnost se však potácela na pokraji krachu jen do r. 1994, kdy se neznámí majitelé odškodnili prodejem všeho, co prodat šlo a zmizeli neznámo kam. S nimi jméno Josefa Richarda Vilímka definitivně zmizelo nejen z obchodního rejstříku, ale i z povědomí. Ale protože by to byla škoda, pokusím se je přiblížit alespoň trošku.

Josef Richard Vilímek navštěvoval nižší gymnázium v Rychnově nad Kněžnou, pak německou reálku v moravském Šumperku a německou vyšší reálku v Praze. Studium měl dokončit na německé technice, kde navštěvoval přednášky o hospodářství a lesnictví. Pak se ale zcela oddal literatuře a už ve 20 letech pilně publikoval ve Zlatých Klasech, kde mu pod pseudonymem Jen Velešovský uveřejnili první básně, povídky i drobnější články. Na rok vypovězen z Prahy neztratil kontakt s tamní literární scénou a r. 1858 založil spolu s Josefem Svátkem Humoristické listy. Původně směly vycházet jen 10x do roka, teprve později se staly týdeníkem a od r. 1862 již vycházely nepokrytě jako politicko-satirický týdeník. Díky tomu byly čas od času zastavovány a jejich vydavatel soudně stíhán. V r. 1864 byl odsouzen k nejdelšímu žaláři své pohnuté kariéry a odseděl si celkem 8 měsíců. Ačkoliv za své nakladatelství dával ruku do ohně, byl Josef Richard Vilímek st. spíše redaktorem než nakladatelem.

Logo

Vydával též humoristické kalendáře, besedníky, almanachy, zpěvníky, hry loutkáře Matěje Kopeckého a příležitostně i původní tvorbu českých autorů. Teprve v roce 1872 zřídil na základě koncese z předchozího roku i vlastní tiskárnu v domě U slovanské lípy ve Spálené ulici. Položil tak základy budoucímu velkému nakladatelství, jež tvořilo společně s firmami Jan Otto a František Topič trojhvězdí pražských nakladatelských domů zlaté éry české novo-dobé kultury, tedy přelomu 19. a 20. století. R. 1884 vybudoval definitivně pevné základy k budoucí velké firmě zakoupením dvou domů ve Spálené a Opatovické ulici. První dům (Spálená 15) přestavěl, na zahradě druhého (Opatovická 20) postavil moderně vybavenou knihtiskárnu a oběma domy zřídil průchod. V létě 1885 sem přenesl celý závod a následujícího roku předal podnik synovi. Ponechal si jen Humoristické listy, které redigoval až do roku 1906. Ve Spálené ulici byl byt Vilímka staršího a zprvu i redakce Humoristických listů a později tu bylo otevřeno knihkupectví. Syn po převzetí firmy důmyslně budoval širokou klientelu svých čtenářů od nejmladšího věku, když vydával časopis Malý čtenář a Knihovnu Malého čtenáře, populární obrazová alba Letem českým světem a zejména díla Julese Vernea, jejichž pověstné červené vazby s motivy hlavních Verneových příběhů a původní ilustrace, převzaté spolu s autorizací z francouzských vydání, okouzlovaly několik generací chlapeckých čtenářů a dodnes jsou předmětem zájmu mnoha sběratelů. Hezký den!

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.