Ecce Homo - Johanka z Arku

Ale popořádku. Johanka pocházela ze vsi Domrémy, kde pásla dobytek a kde ji navštívil anděl, který jí sdělil, že je povolána k tomu, aby spasila Francii. Malá pasačka věděla o vývoji v zemi jen to, že je špatný. Stoletá válka vrcholila, Angličané dobyli většinu země a obsadili i hlavní město. Královský princ Karel se stáhl se zbytkem vojáků až na hranice se Savojskem, aby v případě nutnosti mohl opustit zemi. A právě sem, do královského zámku Chinonu dorazila v únoru 1429 mladá dívka a odvážně si vymohla slyšení. Překvapenému princi sdělila, že je Bohem povolána k tomu, aby mu získala zpět trůn. A protože se v té době šířily pověsti, že zemi může zachránit jen čistá panna, ztotožnila ji řada lidí právě s touto vyvolenou osobou. Sama Johanka věřila a díky její víře uvěřili i další včetně krále. Dívka pak předložila plán, který zahrnoval osvobození Orleánsu, královskou korunovaci v Remeši a vyproštění Paříže z rukou Angličanů. Váhavé přesvědčilo, když Jana v květnu 1429 s vojenským oddílem odrazila Angličany u Orléansu a tím došlo k celkovému obratu ve válce.

Logo|foto:Český rozhlas

Karel VII. byl skutečně korunován v Remeši a Panna Jana se stala symbolem francouzského boje. Lidé se jí klaněli jako svaté a obdivovali mladé děvče v brnění, jev v 15. století nepochybně ojedinělý. Už při remešské korunovaci se však projevil odpor šlechty a vysokých církevních kruhů vůči prosté dívce, jež svým fanatismem strhávala davy. Především remešský arcibiskup Reginald de Chartres odmítal uvěřit, že by Bůh komunikoval s prostým děvčetem dříve, než s ním samotným. On také přišel s myšlenkou, že mužský oděv ženě nepřísluší a že s božím poselstvím přicházejí rovněž falešní proroci. Tak se stalo, co se stát muselo. Při obléhání města Compi?gne byla statečná dívka zraněna a zajata. Nato byla obviněna z kacířství a snad všech smrtelných hříchů, devětkrát byla vyslýchána ve své kobce a v průběhu celého roku šestkrát stála před plenárním zasedáním tribunálu. Jana polemizovala se zkušenými teology tak obratně, že její mysl a jazyk musel vést sám Bůh. Nebo rafinovaný ďábel, oponovali odpůrci. Nakonec byla 19tiletá dívka uznána vinnou z kacířství a čarodějnictví, vyobcována z církve a předána světské moci k upálení.

Karel VII., který ji nedokázal zachránit, podpořil žádost příbuzných o revizi Janina procesu. V letech 1455/56 se na pokyn papeže konal nový soud, který zrušil předešlý rozsudek. Ten byl vyhlášen za výsledek korupce, podvodů, klevet, úskočnosti a neloajálnosti. Její přiznání bylo označeno za vynucené. Vatikán, který potřeboval nové svaté, chtěl využít její obliby mezi lidem v zájmu církve a zahájil r. 1897 projednávání její beatifikace. Před 95 lety ji blahořečili a konečně r. 1920 ji Benedikt XV. prohlásil za svatou. Mezi tisíci oběťmi inkvizice je Jana z Arku zatím jediná, jíž se po smrti dostalo takového vyznamenání. Řím tímto aktem učinil velkou a netradiční výjimku. Jak jsme již naznačili, vzhledem k tomu, že Jana byla upálena, nezbyly její ostatky, což je pro svatořečení zásadně předepsáno. A co Mistr Jan? Quod licet Iovi. Hezký den!