Ecce Homo - Jára Kohout

Jára Kohout patřil do nedlouhé řady našich největších předválečných komediálních hvězd, které měly v Praze svá divadla. Stojí tak v jedné řadě s Vlastou Burianem, Voskovcem a Werichem, Oldřichem Novým a Ferencem Futuristou. Burian se ho snažil získat pro sebe jako autora, Voskovec a Werich se stali jeho celoživotními přáteli, Oldřich Nový v jeho divadle ochotně pohostinsky režíroval. Po boku Ference Futuristy nastoupil Kohout svou cestu za divadelní slávou.

Logo|foto:Český rozhlas

K filmu se dostal Kohout už v r. 1922. Když Svatopluk Innemann točil s Emanem Fialou, Josefem Rovenským a Betty Kysilkovou Venouška a Stázičku, byl při tom. O šest let později s Jindřichem Plachtou už obsadili ve filmu téhož režiséra Ve dvou se to lépe táhne hlavní role. Následovala celá řada filmů, v nichž mohla vyniknout Kohoutova typická komediální poloha. Nad ostatní vyniká zfilmovaná opereta Na tý louce zelený, která měla divadelní premiéru r. 1935 v Tylově divadle v Nuslích. V ní se rolí hajného Štětivce proslavil Ferenc Futurista, který s sebou přivedl i Járu Kohouta. O rok později se tématu chopil Karel Lamač, aby jej převedl na filmové plátno. Tady už Štětivcovu roli převzal Jára Kohout a zhostil se jí na své standardní úrovni. Ostatně měl kolem sebe i další esa, včetně pana režiséra Lamače jako Bulfínka a Věry Ferbasové a Oldřicha Nového. Později bude mít ve stejné operetě obrovský úspěch Jaroslav Štercl, který z uprskaného projevu Járy Kohouta po celou dobu své herecké komediální kariéry vydatně těžil. Z filmů s Járou Kohoutem snad připomeňme ještě elegantního Kristiána Oldřicha Nového z r. 1939. Ten má svým způsobem zvláštní postavení, neboť v něm komunistická cenzura po jeho emigraci roli Járy Kohouta kompletně vystřihla bez ohledu na to, že některé narážky pak ztratily smysl. V roce 1947 Jára Kohout ještě v prvotině režiséra Alfréda Radoka nazvané Parohy předvedl další ze svých expresivních postav a pak nám na dlouhé roky zmizel z očí.

Logo|foto:Český rozhlas

Do zahraničí podle pamětníků prchal s rodinou přes hranice jen s kufry, které ještě nakonec nechal na čáře, aby zachránil děti. Po jeho útěku na Západ bylo u nás jméno Járy Kohouta vymazáno z historie českého divadla a filmu. V emigraci žil přes čtyřicet let. Pracoval 20 let jako redaktor ve Svobodné Evropě, respektive Hlasu Ameriky. Souběžně se věnoval aktivitám divadelním: například počátkem 60. let uváděl s vlastní společností na Broadwayi Čapkovu hru Ze života hmyzu, v níž vystupovali také tehdy neznámí Al Pacino a Barbara Streisandová. Obzvláš tě ovšem proslul svými kabarety pro krajanské publikum. Ve filmu se objevoval jen příležitostně, většinou jako "emigrant s akcentem". Zvláště intenzivní byla čtyřnásobná spolupráce s režisérem Harry Hurwitzem: ve filmu Promítač (1970) hrál Kohout cizince, který vypráví historii svého útěku přes hranice, a v komedii Návrat ve vlastních stopách (1982) ztělesnil devadesátiletého Hitlera, jenž náhle přijíždí z Brazílie do USA "nastolit pořádek".

Režisér Miloš Forman mu k jeho sedmdesátým narozeninám napsal: "Chci Vás ujistit, že Vám přeju jen to nejlepší a že se Vám moc obdivuju, protože když už na tom světě není pravda, tak ať je aspoň sranda." Ostatně, kdo z našich i světových herců se může pochlubit tím, že mezi natočením jeho prvního a posledního filmu uplynulo 72 let (!). Hezký den!