Ecce Homo - Henry Morton Stanley

Henry Morton Stanley se narodil r. 1841 v Denbighu v Severním Wales jako nemanželský syn Johna Rowlandse a Elisabeth Parryové a jmenoval se původně po otci. Když mu bylo pět let, předali jej rodiče do sirotčince St. Asapha, kde se mu mělo dostat a také dostalo služného vzdělání a kde se stal rovněž nenasytným čtenářem. Pozdější skazky o utrpení v mládí jsou trochu dramatizovány samotným autorem, který tak vysvětloval svoje vlastní chování. R. 1857 se mladý muž rozhodl opustit Británii a vydal se hledat štěstí do Ameriky. Nevybral si dobrou dobu, schylovalo se totiž k občanské válce. Ještě před ní se jej ujal bohatý obchodník z New Orleansu, Henry Stanley a mladý muž přijal na oplátku jeho jméno. Jako naturalizovaný Američan bojoval pak Stanley v Občanské válce, nejprve na straně Jihu, pak jako zastánce Unie a po válce se věnoval žurnalistice.

Logo|foto:Český rozhlas

Stal se korespondentem New York Heraldu a v jeho službách procestoval americký západ, Španělsko, Přední východ, pobyl s britským vojskem v Etiopii a zúčastnil se otevření Suezského kanálu. Později navštívil i Persii a Indii. Majitel novin Gordon Bennett byl v r. 1870 zaujat případem britského cestovatele Livingstona, který se ztratil v Africe a rozhodl se financovat výpravu na jeho nalezení. Do jejího čela postavil právě Stanleye, který v březnu následujícího roku vyrazil z Bagamoja naproti Zanzibaru po staré karavanní stezce směr jezero Tanganjika. Livingstona skutečně 10. listopadu 1871 našel a proslavil se přitom stručným uvítáním: "Pan Livingston, nemýlím-li se!" Úspěch to jistě byl, ale měl i své kazy. Stanley měl k dispozici tolik peněz, že najal 2000 nosičů a tak nemohl neuspět. Livingston byl povahově zcela odlišný a ze svého nalezení neprojevoval patřičnou radost. Proto se také cesty obou mužů vbrzku rozešly. Stanley si však na pověsti muže, jenž objevil Livingstona, postavil kariéru.

V letech 1873/74 se jako dopisovatel zúčastnil ašantské války a po ní nastoupil cestu, jejímž cílem bylo vyřešení problémů Konga a odhalení pramenů Nilu. Výpravu opět s barnumskou reklamou financovaly jeho noviny. Stanley se nakonec k poznání řeky Kongo doslova probojoval. Za rok svedl na 30 bitev s domorodci, ztratil 2/3 mužstva a ze 4 Evropanů přežil jediný. Dne 9. srpna 1877 však po cestě dlouhé 11 000 km stanul u ústí Konga, když přešel napříč celý africký světadíl. Jeho cesta se vyznačoval nízkou úrovní geografických bádání, ale zato slušným výnosem. Hned po ní vstoupil Stanley do služeb belgického krále a v nich procestoval nejen celé Kongo, ale též příslušně zbohatl. Jeho přínos ke kolonizaci celého území je nesporný, spornější jsou však jeho příspěvky vědecké. Pozdější kritikové jej přirovnávali ke španělským conquistadorům, kteří s mečem v ruce podrobovali celé národy své víře a panovníkovi. Jasně to vyplynulo z expedice na pomoc Eminu Pašovi, jenž byl v Súdánu odříznut mahdistickým povstáním. Stanley se vydal s velkou reklamou a malou armádou vstříc dalším bojům. Emin Paša, vl. jménem Eduard Schnitzer, německý lékař v egyptských službách, nebyl opět ze své "záchrany" nijak nadšen, neboť byl stejný humanista a přítel Afričanů jako Livingstone. Stanley se jej na nic neptal a unesl jej i se zbytkem jeho lidí na východoafrické pobřeží. To už i dobrodruhovi typu Stanleye stačilo. Usadil se, získal všechny možné pocty a naposled se vyznamenal nedlouho před smrtí. Když se na něj obrátili ze sirotčince, v němž byl vychován, s žádostí o finanční podporu, odpověděl prý: "ať se ti smradi snaží, pak budou jako já". Hezký den!