Ecce Homo - Georg Simon Ohm

Nejstarší z dětí Johanna Ohma a Marie Beckové, Georg Simon se narodil v nevelkém bavorském městečku Erlangenu 16. března 1789. Jeho otec vedl dobře zavedenou zámečnickou dílnu, ale neměl žádné vzdělání. Byl to samouk, jehož věda nesmírně přitahovala, proto se snažil Georgovi a jeho bratru Martinovi dopřát co nejvyšší vzdělání. V šestnácti letech začal Georg studovat přírodní vědy a filozofii na erlangenské univerzitě, ale vydržel tam pouze jediný rok. Většinu času věnoval svým koníčkům - tanci, kulečníku a bruslení. V téže době zemřela jeho matka a rodina pocítila nedostatek peněz, s nímž se bude vědec potýkat po celý život. Otec jej poslal do švýcarského Nidau poblíž Bernu, kde studoval na soukromé škole. Po několika letech se Ohm vrátil na univerzitu v Erlangenu a získal tam doktorát. Ve čtyřiadvaceti letech začal učit fyziku a matematiku na reálce v Bambergu. V roce 1817 publikoval knihu o geometrii a stal se profesorem jezuitského gymnázia v Kolíně nad Rýnem. Setrval tu sedm let, ale nakonec uražený školu opustil. Žáci jej nudili, úroveň školy upadala a nadřízení i kolegové se jeho pokusům vysmívali a dokonce je zakazovali.

Logo|foto:Český rozhlas

Po uvolnění z funkce rozhodl se Ohm věnovat výlučně vědě a dalších 7 let strávil jako soukromý učitel na vojenské škole v Berlíně. Tady pokračoval v pokusech. Sestavil elektrický obvod, použil přitom primitivní galvanometr a sám vyráběl vlákna různých délek a síly. R. 1826 objevil a zformuloval Ohm zákon, podle něhož je elektrický proud tím větší, čím větší je elektrické napětí. Ohm tenkrát nebyl schopen precizovat zákon v této podobě, ale zjistil, že vodič klade proudu odpor, který je přímo úměrný délce vodiče a nepřímo úměrný jeho průřezu. Měřením zjistil, že odpor vodiče se rovná napětí ve voltech dělenému proudem v ampérech, což je jedno z vyjádření Ohmova zákona. Pojednání vydal tiskem pod názvem Die galvanische Kette, mathematisch bearbeitet (Galvanický řetěz [obvod] zpracovaný matematicky). Ocenění za tento objev se Georgu Simonu Ohmovi dostalo až třicet let po smrti. Na mezinárodním kongresu fyziků v roce 1877 v Paříži bylo rozhodnuto, že jednotka elektrického odporu se bude nazývat jeden ohm se značkou velkého řeckého písmene omega. Jak se však ukázalo, situace byla složitější. Ohmův zákon vlastně zformuloval už o sedmdesát let dříve Henry Cavendish. Nezveřejnil jej však a formuli objevil v jeho rukopise až fyzik Maxwell právě v roce 1877. A tak název i zásluhy o uznání zákona, i když ne zásluhy o prvenství, zůstaly Ohmovi.

On sám se za života mnoha poct nedočkal. Jeho knihu někteří ignorovali, druzí dokonce zesměšňovali. Žil skromně a dával soukromé hodiny. Až v r. 1833, kdy byl jmenován profesorem fyziky na Polytechnické škole v Norimberku, došel jakéhosi uznání. Britští vědci si uvědomili význam jeho objevu a r. 1841 jej londýnská Královská společnost ocenila svým nejvyšším vyznamenáním, Copleyovou medailí a přijala jej za svého člena. V r. 1849 byl Ohm konečně povolán na mnichovskou univerzitu a tím se mu splnilo jeho velké přání. Georg Simon Ohm zde působil nejprve jako mimořádný profesor a od roku 1852 jako profesor řádný. Současně byl konzervátorem knihovny akademie věd a vědeckým členem telegrafní správy. Poct si ovšem užíval jen poslední dva roky života, jak už to zpravidla chodí. Hezký den!