Ecce Homo - Franz von Papen

Franz von Papen přišel na svět jako potomek staré aristokratické rodiny z Vestfálska a po absolvování vojenské školy sloužil několik let v armádě jako důstojník jízdy. Bylo mu již něco přes třicet, když zahájil svoji diplomatickou kariéru, nejprve jako německý vojenský atašé ve Washingtonu a v Mexiku. Tehdy také získal zkušenosti se špionáží, když po vypuknutí války prováděl sabotážní operace proti Kanadě a zamezoval spojeneckému nákupu vojenských prostředků v neutrálních Spojených státech. Američané jeho dvojakou politiku prohlédli až po roce, ale pak se s ním nemazlili a do 24 hodin jej vypověděli. Po návratu domů byl von Papen povolán na frontu a stal se velitelem praporu na západní frontě. Po nějaké době si jej vyhlédli z generálního štábu. Nejprve Papena povolali jako důstojníka generálního štábu pro Blízký Východ a nakonec jej v hodnosti majora vyslali přímo k turecké armádě do Palestiny. Toto období je trochu zahaleno rouškou tajemství, ale jisto je, že hlavním Papenovým úkolem bylo paralizovat povstalce, jež vzbouřil proti Turkům britský agent Lawrence z Arábie. Papen ukončil svoji kariéru v armádě v hodnosti podplukovníka a po prohrané válce se pustil do politiky, když svoje další osudy spojil s působením v pravém křídle katolické strany Centrum. V r. 1921 se za tuto stranu stal poslancem Říšského sněmu a jako vlastník rozhodujícího podílu akcií ústředního stranického listu byl tak říkajíc "za vodou". Proto se mohl v r. 1925 postavit proti rozhodnutí stranického vedení a angažovat se za zvolení Paula von Hindenburga německým prezidentem. V následujících letech byl sice prezidentovým oblíbencem, ale ztratil vliv na činnost vlastní strany. To mu zjevně nevadilo a satisfakce se dočkal, když jej Hindenburg po neúspěchu von Brüninga povolal na místo říšského kancléře. Dlouho se tu však neudržel a na konci r. 1932 vlastně uvolnil cestu Hitlerovi. Za odměnu se stal v jeho vládě vicekancléřem, takže pomáhal udržovat zdání legality celého podniku. Brzy však měl zažít strach o svůj život, když se Hitler na počátku července 1934 zbavil svých oponentů v Noci dlouhých nož_ f9. Papen byl odsunut v hodnosti velvyslance nejprve do Vídně a pak do Ankary. Tam se vyznamenával zejména jako řídící osoba agenta Cicera na britském velvyslanectví. K překvapení mnohých byl v poválečném Norimberském procesu Franz von Papen osvobozen, ale v rámci následujícího denacifikačního soudu dostal přece jen osm let. Z vězení vyšel už v r. 1949 a ještě 20 let měl na to, aby v řadě vydaných prací obhájil svůj postup. Zemřel totiž až téměř devadesátiletý. Hezký den!

Logo|foto:Český rozhlas