Ecce Homo - Folke Bernadotte

2. leden 2005
Ecce homo

Před 110 lety se narodil Folke Bernadotte, švédský veřejný činitel, prezident švédského Červeného kříže, a jeden z prostředníků po 2. světové válce nově vzniklé Organizace spojených národů, což byla ve svém důsledku funkce, jež jej připravila o život.

Folke Bernadotte spatřil světlo světa jako nejmladší z pěti dětí druhorozeného švédského prince Oscara Carla Augusta, hraběte z Wisborgu. Byl od počátku vychováván jako důstojník, absolvoval vojenskou akademii a byl zařazen k jízdě. Dalším vzděláním si prohluboval vztah ke koním, vystudoval dokonce obor chovatelství koní a zabýval se touto problematikou též ve Spojených státech, kde strávil poměrně dlouhou dobu mezi válkami. Tady se také úspěšně oženil a přivedl na svět první potomky. Teprve na sklonku 30. let se vrátil zpět do vlasti, kde pak zastával významné funkce a kde jej zastihla válka. V r. 1945 Folke Bernadotte už jako viceprezident švédského Červeného kříže úspěšně vyjednával s Heinrichem Himmlerem o propuštění zhruba 20.000 převážně židovských vězňů z koncentračních táborů. Tímto propuštěním bylo totiž podmíněna možnost Himmlerova vyjednávání se západními spojenci o ukončení války formou částečné kapitulace.

Logo

V r. 1946 se stal Folke Bernadotte prezidentem švédského Červeného kříže. O dva roky později, 20. května 1948 byl zvolen vůbec prvním prostředníkem v dějinách OSN a pověřen vyjednáváním v Palestině. Palestinská krize ohrožovala vývoj v této oblasti a Folke Bernadotte se zasloužil o to, že spravedlnosti se dostalo nejen Židům, kteří nedávno získali nově svůj vlastní stát, ale i Palestincům, kteří byli z jeho území právě Židy vyháněni. Bernadotte se jich zastal s tím, že nelze dosáhnout spravedlnosti pro jedny, utrpí-li tím práva druhých. Hájil přitom úplnou demilitarizaci okupovaného Jeruzaléma a obviňoval židovské jednotky z agresivního chování ve svatém mŕ cstě. Na základě jeho činnosti byl vytvořen program OSN na podporu palestinských uprchlíků.

17. září 1948 se švédskému humanistovi dostalo odměny. Spolu s pozorovatelem, francouzským plukovníkem André Serotem byli zavražděni sionistickými teroristy. Později obviněný Joshua Cohen byl jen vykonavatelem, bezprostředním vrahem, který pálil z automatické pistole do automobilu s vlaječkou Společnosti národů a pak do něj ještě naházel granáty. Jeho ruku vedli šéfové izraelské teroristické organizace LEHI, jež vznikla z původního Sternova gangu poté, co byl jeho vůdce zajat Brity a popraven. Mezi nimi byli i dva budoucí premiéři Izraele: Menachem Begin, dezertér z armády polského generála Anderse, později vůdce Irgunu, který to dotáhl až na místo premiéra a obdržel od krajanů hraběte Bernadotteho Nobelovu cenu míru. A Jicchak Šamir, do roku 1965 velitel izraelské tajné služby Mossad, muž, který v 80. letech rovněž zastával místo premiéra Izraele.

Ačkoliv měli být hlavní viníci exemplárně potrestáni a volal po tom i první prezident státu Izrael Weitzmann, velmi brzy je zachránila rozsáhlá amnestie. I v muzeu holocaustu tak Folke Bernadotte musel ustoupit svému krajanovi Raoulu Walenbergovi. Ten zachránil rovněž tisíce Židů, ale sám pak spořádaně skončil v sovětském vězení. Na Folke Bernadotta, který byl podle Shamira proklatě proarabský, museli spáchat atentát sami Židé. Hezký den!

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu