Ecce Homo - Fernando Magellan

Fernco Magalhaes byl původem Portugalec a jako voják se podílel r. 1511 na dobytí Mallaky v singapurském průlivu, což byl úspěch, který pasoval Portugalsko do role pána světového obchodu s kořením. Magalhaes pak sloužil ještě v severní Africe, ale v bojích u marockých břehů byl zraněn tak těžce, že zchroml. Kulhavý veterán byl bez důchodu propuštěn a tak opovážlivě požádal krále, aby mu dovolil sloužit jinde. Královská komora netušila, co činí a svolení dala. Zatím Magellan bádal v námořním archivu a seznámil se se stejně uraženým astronomem Ruyem Faleirem. Oba došli k závěru, že ostrovy koření musí být stejně dosažitelné i západním směrem a s tímto přesvědčením se vydali do Madridu. Tady získali pro svoje plány snadno podporu, Španělsko se cítilo ošizeno smlouvou z Tordesillasu, jíž připadlo Portugalsku všechno bohatstvím a jemu jen americké pralesy.

Logo|foto:Český rozhlas

Magellan však svoji expedici postavil na vědomé lži, když tvrdil, že ví, kudy vede průliv spojující Atlantik s dalším, zatím neznámým oceánem. Jen jeho obhájci tvrdí, že pouze fabuloval, když z archivu jakési informace měl. Každopádně blufoval, ale přesto svého dosáhl. Jeho pět lodí a 234 lidí se vydalo fakticky do neznáma, jež začínalo hned za Kapverdskými ostrovy. Španělští kapitáni brzy pochopili, že jejich vůdce ví o průlivu stejně málo jako oni. Jinak by na jihoamerickém kontinentu nevplouval do každého sebemenšího zálivu a nezkoumal každé ústí řeky. Přitěžovalo mu i to, že byl nepřátelský Portugalec. Vzpoura byla nadosah a generálkapitán ji potlačil jen za cenu drakonických opatření, k nimž jistě patří i fyzická likvidace protestujícího kněze.

Logo|foto:Český rozhlas

Až v říjnu 1520 objevily Magellanovy lodě nevlídný a úzký fjord, z nějž se později vyklube hledaný průliv. Ale ani pak dobrodružství neskončilo. Objevený oceán byl skutečně až vražedně "tichý", celých 98 dní budou lodě bez větru a v žaludcích námořníků za tu dobu neskončí jen všechny krysy, ale i kožené obaly ráhen. Hrou osudu Magellan mine Moluky, ostrovy koření, o něž měl největší zájem, ale zato objeví Filipíny. Rádža ostrova Cebu nebyl žádný primitivní domorodec, stoloval na čínském porcelánu a věděl, jakou paseku nadělají děla těch nechutných Evropanů. Proto se stal katolíkem a spojencem Španělska. Magellan měl vyhráno, ale snad právě proto podlehl sebeklamu všemocnosti. 60 Španělů s kapitánem v čele prostě nedokázalo porazit 1500 domorodců na ostrůvku Mactan, demonstrace západní vojenské síly se nekonala. Osudného 27. dubna 1521 mnohokrát raněný Magellan klesl na pláž a jeho tělo zmizelo pod hromadou jásajících nepřátel.

Zbytek cesty byl utrpením. Zbývající dvě lodě bloudily bez velitele týdny mezi ostrovy. Naložily tolik koření, že se jedna z nich pod jeho tíhou potopila. Až 6. září 1522 se pozůstalých 18 mužů v čele s kapitánem del Canem vypotácelo v San Lúcaru na španělský břeh. Kruh kolem zeměkoule byl uzavřen. Můžeme si o Magellanovi myslet, že byl podvodník, blázen nebo alespoň nezodpovědný lehkomyslník. Jeho čin však odsoudit nemůžeme. Na to je příliš velký. Hezký den!