Ecce Homo - Eugene Sue

10. prosinec 2004
Eugene Sue

Před 200 lety se narodil Marie Joseph Sue, francouzský novinář a spisovatel dobrodružných románů, jenž se později proslaví spíše pod jménem Eugene Sue. Přišel na svět zrovna v době císařské korunovace Napoleona Bonaparta a jeho rodina ji nepochybně přijímala s nadšením, neboť otec Jean Joseph Sue byl chirurgem císařské gardy.

Sám mladý muž vystudoval rovněž medicínu a zúčastnil se jako vojenský lékař tažení Svaté aliance do Španělska v r. 1823. Později se stal lékařem námořním, navštívil několikrát Ameriku a západní Indii, také Řecko a r. 1828 se zúčastnil námořní bitvy u Navarina. Jako zkušenost mu to patrně stačilo, neboť o rok později vystoupil z vojenské služby a odebral se do Paříže, aby se pustil do studia umění - literatury i malířství. Přispělo k tomu i to, že zemřel jeho otec a on po něm zdědil nemalou sumu. V roce 1830 publikoval svoji prvotinu o pirátu Kernockovi, román z námořního prostředí, který dobře zapadal do doby romantismu a zaplňoval mezeru, která v této oblasti doposud byla. Nevyzkoušený žánr původně mladého autora lekal, ale na nátlak přátel práci uveřejnil a byl mile překvapen ohlasem. Příběh z nezvyklého prostředí se ujal.

Eugene Sue

Eugene Sue se od tohoto okamžiku rozhodl věnovat literatuře profesionálně. Napsal množství prací z prostředí, které zblízka poznal, zejména dobrodružných, odehrávajících se na moři, v zámoří, exotických zemích a přístavech nebo alespoň s romantickým a melodramatickým dějem. Protože se rozepsal velmi zeširoka, pustil se Eugene Sue i do rozsáhlých projektů, jež byly na rozhraní s jakousi dobovou literaturou faktu. Takto sepsal v pěti svazcích přehled dějin francouzského námořnictva a pak speciálně dějiny válečného námořnictva Francie. Ve čtyřsvazkovém románu Jean Cavalier z r. 1840 zpracoval svým způsobem dějiny vzpoury camisardů na počátku 18. století v Cevennách. To už romantismus pomalu uplýval a do popředí se dostávali autoři, kteří s realistickou přesností vykreslí do nejmenších detailů cokoliv, přírodu, města a zejména jejich obyvatele. Realismus vítězil na celé čáře a evropskou pověst založily Eugenovi Sue právě velké společenské romány, zabarvené liberálně a do jisté míry i sociálně. Zabýval se v nich popisem té ubožejší části francouzské společnosti, ale cílem nebylo upozornit na její problémy a zasloužit se o její pozdvižení, ale jen a jen zaujmout stále náročnějšího čtenáře. Eugene Sue našel své publikum ve čtenářích dobových listů a vytvořil pro ně speciální útvar roman-feuilleton, jak jej nazývali Francouzi. Svým realismem silně ovlivnil Victora Huga, ale od pozdějších literárních kritiků se nedočkal slov ocenění. Tvrdí, že mu šlo jen o efekt a a jeho společenská kritika byla povrchní.

Nicméně r. 1848 byl Eugene Sue zvolen do revolučních výborů a poté za département Seine poslancem Národního shromáždění, v němž se připojil ke krajní levici. Po státním převratu r. 1851 byl vypovězen z Francie, odešel do Annecy v Savojsku, kde také ve věku 54 let zemřel. Některé spisy byly překládány do češtiny už za jeho života a krátce po jeho smrti. Posléze však zájem o jeho dobrodružná vyprávění opadl a v popředí se drží pouze Tajnosti pařížské. Škoda, že nezpracoval písemně dějiny své rodiny, jeho otec se ve svých šedesáti oženil s dvacetiletou dívkou a ještě s ní měl nedlouho před smrtí dalšího syna, téměř o dvacet let mladšího, než byl sám Marie Joseph. Většina potomků široké rodiny Sue nežije dnes ve Francii, ale ve Spojených státech. Hezký den!