Ecce Homo - Charles Maurice de Talleyrand-Périgord

Ačkoliv byl Charles Maurice prvorozeným synem šlechtické rodiny, nemohl se věnovat vojenské kariéře, jak si přál. Vadila mu v tom chromá noha, takže byl určen ke stavu kněžskému. Díky svému původu i v této oblasti postupoval velmi rychle a jeho kariérní růst vyvrcholil r. 1788, kdy se stal biskupem z [oténu] Autunu. To již klepala na dveře revoluce a Talleyrand byl zvolen členem Národního shromáždění, v němž se ihned stal jedním z mála vysokých církevních činitelů, kteří se připojili k požadavkům třetího stavu. Vynikl mnohými reformními návrhy, jako návrhem na stálý plat kněžstva, na odstranění desátků, prodej církevních statků a zejména na zavedení jednotných měr a vah v celé Francii. Dne 16. února 1790 zvolen předsedou Národního shromáždění a při národní slavnosti všeobecného sbratření sloužil mši na oltáři vlasti na Martově poli. Za svoje aktivity byl papežem uvržen do klatby a musel se vzdát biskupského úřadu. V prvních letech revoluce byl Talleyrand velmi populární a r. 1792 odjel jako vyslanec do Londýna, aby Anglii odvrátil od spolku s Rakouskem a Pruskem.

Logo|foto:Český rozhlas

Ve té době se však objevila jeho obvinění z tajných styků s Ludvíkem XVI., což se za jakobínské diktatury rovnalo rozsudku smrti. Talleyrand se proto nevrátil do Francie, ale zamířil nejprve do Spojených států a poté do Hamburku, kde se živil jako obchodník. Jeho hvězdu vynesl na vrchol Napoleon Bonaparte, jemuž Talleyrand pomohl při převratu v r. 1799. Napoleon mu za to svěřil řízení zahraničních věcí a nemohl si vybrat lépe. Talleyrand byl u všech významných zahraničních jednání, dojednával i po porážce spojenců u Slavkova v r. 1805 podmínky bratislavského míru s Rakouskem. Byl zahrnován tituly i penězi a spálil se jen jednou, když vyjednával s vyslanci Spojených států. Aféra nazvaná tehdy "XYZ" vznikla za jednání o odstoupení Louisiany ve prospěch USA. Aby se jednání urychlilo, řekl si Talleyrand zcela bez ostychu o slušnou sumu tzv. na sladkosti, což bylo jemnější označení úplatku. Američtí vyjednávači se tvářili, že nepochopili a když pak jednání nikam nevedla, dal prezident USA John Adams obsah diplomatické zprávy zveřejnit. Talleyrand měl sice ostudu, ale Spojené státy si musely na Louisianu počkat.

Logo|foto:Český rozhlas

S léty se Talleyrand stal opatrnějším, Napoleona zradil již v předstihu, když si spočítal, kam povede jeho ruské dobrodružství. Však mu Bourboni slušně zaplatili a jmenovali jej knížetem, pairem, vrchním komořím a ministrem zahraničních záležitostí. Největší triumf diplomatické dovednosti slavil pak Talleyrand na mírových jednáních ve Vídni, kde pro Francii získal veliké výhody. Napoleon však jeho vítězství zmařil svým návratem a po stu dnech již postavení Francie tak skvělé nebylo. Nicméně i tak Talleyrand zazářil, neboť dokázal nejen své diplomatické schopnosti, ale i oprávněnost tvrzení, že je první vidličkou Evropy. Uměl si totiž užívat života, vydržoval nejlepší kuchaře a tvrdilo se, že jeho diplomatické úspěchy jsou podloženy mistrovstvím jeho kuchařů. S plným žaludkem a s chutí dobrých pokrmů na patře se totiž vyjednávalo daleko lépe a hlavně příjemněji. Hezký den!