Ecce Homo - Charles Marie de la Condamine

Charles Marie de la Condamine se stal už roku 1730 členem pařížské akademie věd. Následujícího roku podnikl cestu na Blízký východ, kde konal astronomická a meteorologická pozorování. R. 1735 francouzská Akademie věd přijala za svůj úkol vědecky určit správné rozměry země. Rozhodla za podpory ministra financí Ludvíka XIV. Jeana Baptiste Colberta i filosofa Voltaira o tzv. stupňovém měření, aby byl ověřen tvar Země, neboť vědecká obec zastávala tehdy dva protichůdné názory. Vědci kolem Cassiniho zastávali názor, že Země má tvar protažený směrem k pólům (něco jako tvar citrónu). Newton a Holanďan Huygens na základě znalosti působení odstředivé síly došli k opačnému názoru, že totiž Země je naopak zploštělá na pólech a má tvar elipsoidu. K tomu, aby mohla být otázka uspokojivě zodpovězena, musela být provedena dvě stupňová měření, aby mohla být určena délka jednoho stupně jednak v blízkosti rovníku a jednak v oblasti pólu. Protože oblasti rovníkové Afriky, Nové Guineje i Amazonie nebyly dostatečně prozkoumány, zbývalo jako civilizované pouze území tehdejšího místokrálovství Nueva Granada (dnešního Ecuadoru), které však patřilo spolu s ostatními americkými koloniemi španělské koruně. Se souhlasem španělského krále Filipa V. se sem tedy vypravilo pod vedením Charlese Marie da la Condamine jedenáct učenců, kteří tu pak osm let prováděli svá měření. Expedice stanovila přesnou polohu rovníku ve vesnici San Antonio 20 km severně od Quita, kde se dnes tyčí památník. Druhá výprava měřila v Laponsku, a to s velkým spěchem způsobeným obrovskými mrazy. Srovnání obou výsledků potvrdilo Newtonův názor na zploštění Země na pólech.

Logo|foto:Český rozhlas

Condamine sám se ukázal jako podivín, když se se svými kolegy po nějaké době rozkmotřil a prováděl pak měření na vlastní pěst. Vybaven kopií mapy pátera Fritze, rozhodl se pro cestu zpět (dlouhou 5 000 km) po Amazonce na balzovém voru. Na základě přesných měření mapu doplnil a opravil. Tak vznikla nová, přesnější a podrobnější mapa Amazonky. Kromě tvaru a směru řečiště změřil také hloubku a šířku veletoku a jeho přítoků, sílu proudu a popsal ryby, ptáky, plazy a savce. La Condamine prozkoumal přes 40 000 km2 okolí Amazonky. 19. září 1744 doplul do ústí Amazonky. Pak už se jen věnoval zpracovávání shromážděného materiálu. Roku 1751 v Paříži spatřilo světlo světa jeho slavné dílo "Deník cesty vykonané z rozkazu krále na rovník a sloužící historickému měření prvních tří poledníkových stupňů". Autor však měl i množství odpůrců, kteří popírali věrohodnost jeho bádání. Až na konci svého života dosáhl uznání za svůj přínos při objevování Jižní Ameriky.

Logo|foto:Český rozhlas

Charles Marie de la Condamine po sobě nechal obrovský vědecký odkaz, kterého se později ujal až Alexander von Humbold. Máme-li mluvit o jeho přínosu pro vědu, nemůžeme opomenout ještě jednu věc. Condamine byl mužem, který pro Evropu objevil kaučukovník a jím poskytovanou surovinu - kaučuk. Tehdy se o gumě vědělo jen to, že dokáže na papíře odstranit stopy tužky. Nikdo, ani sám Condamine ještě nemohl tušit, že svým objevem klade základy celému obrovskému průmyslovému odvětví. Hezký den!