Ecce Homo - Charles de Coster

7. květen 2004
Ecce homo

Před stoletím a čtvrt zemřel v belgickém Ixelles Charles de Coster, frankofonní belgický spisovatel a žurnalista, autor Legendy o Enšpíglovi, jež se po jeho smrti stala celosvětově uznávaným uměleckým dílem a belgickým národním eposem.

Charles Theodore Henri de Coster se narodil jako syn belgického úředníka 20. srpna 1827 v bavorském Mnichově. Jeho otec, Augustin de Coster pocházel z belgického Lutychu a byl nedávno jmenován správce papežské nunciatury v Mnichově. Po narození syna se však brzy vrátil do Belgie. Hoch vystudoval práva, i když začal studovat až ve 23 letech, když předtím pracoval nějaký čas v bance. Ještě na studiích, jež zakončil v r. 1855, deputoval de Coster básnicky, ale brzy byl uznáván jako znalec starší francouzské literatury, zejména Rabelaise a Montaigna, a též znalec francouzštiny 16. století. De Coster měl vůbec hluboký zájem o historii, ačkoliv ji nikdy nestudoval, bylo mu blízké zejména období vlády císaře Karla V., tedy celé 16. století a byl považován za jeho vyhlášeného znalce. To se později projeví mimo jiného i tím, že se bude nejschopněji vyjadřovat archaickým stylem svých historických prací, zatímco jeho díla ze současnosti po právu zapadnou.

Logo

V letech 1856-64 byl Charles de Coster spoluvydavatelem časopisu Uylenspiegel. Už v r. 1857 vydal Vlámské legendy, svým způsobem průpravnou studii ke své velké práci. Jako autor mohl být potěšen velkým zájmem publika, který patrně přilákaly i skvělé ilustrace Feliciena Ropse, jenž se později proslavil jako symbolistní malíř erotických obrazů. Od roku 1856 vznikalo postupně de Costerovo stěžejní dílo, v češtině vydávané pod názvem Pověst o Ulenspieglovi. Hrdinské, veselé i slavné příběhy jeho a Lamma Goedzaka v zemi flanderské i jinde a popisující boj Nizozemců v 16. století proti španělské nadvládě. Autor se k sepsání této práce dlouho pečlivě připravoval. Studoval prameny, četl staré flanderské legendy a podrobně zkoumal dějiny hnutí gézů, které mělo být středobodem jeho práce. Přípravné práce zabraly celých deset let a výsledek byl publikován roku 1868. Ilustrátorem byl opět Felicien Rops a další de Costerovi přátelé. Kniha byla později srovnávána s eposem o Donu Quijotovi, zdůrazňovala se její historická výstižnost i smysl pro humor, který se prosazuje i v nejexponovanějších situacích. Thyl Ulenspiegel je historicky spíše znám jako šašek a kašpar, ale tady byl autorem povýšen na hrdinu národního odboje, přičemž se nabízí, byť kulhající, srovnání v českých dějinách přibližně s bratrem Palečkem. De Coster však byl zaražen poměrně chladným přijetím, jehož se jeho eposu dostalo. Důvodů mohlo být několik, ale hlavním problémem byl patrně jazyk, jenž by přístupný jen neširoké vrstvě vzdělanců. Když bylo totiž krátce po autorově smrti pořízeno nové vydání v moderní francouzštině, k němuž by autor za svého života nikdy nesvolil, byl úspěch obrovský.

Logo

Takhle se ale nespokojený Charles de Coster musel poohlédnout po nějakém seriózním zaměstnání a nakonec se stal r. 1870 profesorem obecných dějin a francouzské literatury na vojenské škole v Bruselu. Jeho literární práce však nebyly finančně úspěšné, naopak na jejich vydávání poměrně značně tratil a přestože neměl malý příjem, žil v permanentním nedostatku. V této situaci také na předměstí Bruselu v Ixelles před 125 lety zemřel. Dnes je jeho dílo považováno za zlatý fond belgické literatury, ale jeho osud zneuznaného není v belgických dějinách zdaleka ojedinělý. I když Patrick Roegiers upozorňuje na to, že Belgičan si "jako občan nevěří, necítí ke své zemi žádnou národní hrdost" a je "ctitelem pošetilosti, zesměšňování, duševního zmatku, mudrlantských žvástů", neboť se stále cítí být ve stínu úspěšnějších větších bratří, Francouzů, neplatí to rozhodně jen pro Belgičany. Že, milí Češi! Hezký den!

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.