Ecce Homo - Cecil Walter Hardy Beaton

Slávu si Cecil Beaton vydobyl především díky portrétům světoznámých tváří ze světa módy, literatury a filmu. Beaton spolupracoval po mnoho let s britským, francouzským a americkým časopisem VOGUE, pro nějž zachytil mnoho osobností na počátku jejich hvězdné kariéry. Na vrchol společenského uznání ho vynesla zakázka britské královské rodiny v roce 1939. Fotografovat začal Beaton již na studiích. Nejprve byly jeho objektem vlatní sestry a přátelé, teprve později se k nim začala zvolna připojovat i známé osobnosti. Jeho tvorbu ovlivnila výrazně edwardiánská éra, která v Anglii na počátku století vystřídala poněkud bigotní viktoriánské období. Proto bývá považován za dandyho, jak byla ostatně nazvána jeho výstava, tedy člověka výstředního, provokujícího a pro "spořádané" okolí pohoršlivě jiného svým vzhledem i životem. Protože prvním slavným dandym byl Oscar Wilde, tušíte určitě, kam mířím. Jedny z prvních snímků Beaton aranžoval s přáteli tak, že se mu podařilo navodit atmosféru viktoriánské Anglie.

Logo|foto:Český rozhlas

V řadě dalších pak dobu výrazně předběhl, když použil extravagantní kostýmy ze staniolu, celofánu i skla a naznačil tak styl budoucích rockových hvězd 70. let jako byli a jsou David Bowie či Freddy Mercury a Queens. Čím starší a zasloužilejší Beaton byl, tím významnější celebrity portrétoval. Ale protože se už před válkou stal fotografem královské rodiny, nemohl vlastně už moc povýšit. Ve 20. a 30. letech to byli Fred Astaire a Greta Garbo a vedle nich třeba Pablo Picasso, k nim se připojili Grace Kellyová, Marilyn Monroe, ale třeba Igor Stravinsky či Andy Warhol. Od 60. let pracoval Cecil Beaton hodně i s Mickem Jaggerem. Všichni se nakonec sešli v jedné galerii, aniž by působili nesourodým dojmem, neboť autor sázel na černobílé pojetí a zůstal po celou svoji uměleckou dráhu, ač trvala na 60 let, pozoruhodně konzistentní.

Přitom se za války věnoval i reportážní fotografii pro ministerstvo informací, a to nejen v Londýně a Británii, ale i v Číně a Indii. Rád a skvěle kreslil i maloval a jeho zájmem bylo vedle fotografie třeba i navrhování kostýmů pro divadelní představení a film. Z této oblasti jeho činnosti je asi nejlépe známá jeho práce na kostýmech a výpravě k filmovému zpracování muzikálu My Fair Lady. Za spolupráci na tomto Cukorově filmu s Audrey Hepburnovou v hlavní roli obdržel dva Oskary. Beatonovy talenty byly ovšem ještě rozmanitější. Byl výborným ilustrátorem, spisovatelem a scénografem. Kreslil a fotil až do posledních let svého života, i když už v r. 1972 jej královna povýšila do šlechtického stavu a mohl se tedy oddat spánku na vavřínech. Koncem 70. let získala londýnská aukční síň Sotheby´s 150 tisíc snímků a čtvrt miliónu negativů Beatonovy pozůstalosti. Místo aby je rozprodala, založila Archiv sira Cecila Beatona a právě z něj pocházely nově nazvětšované snímky, jež jsme mohli shlédnout na putovní výstavě. Mimochodem, Cecil Beaton byl vůbec prvním fotografem, kterému National Portrait Gallery v Londýně, instituce vážná a veskrze malířská, uspořádala už r. 1968 výstavu jeho prací. Hezký den!