Ecce Homo - Benjamin Disraeli

Benjamin Disraeli se rychle vypracoval do čela toryů a v r. 1852 byl poprvé vyzván k účasti ve vládě, tentokrát v roli ministra financí kabinetu lorda Derbyho. Vláda neměla dlouhý život, neboť ji kvůli rozpočtu sestřelil ve sněmovně lord William Ewart Gladstone, jehož rozkol ve straně konzervativců přivedl k liberálům. Následující období se tak stalo dobou souboje Disraeliho a Gladstona, v němž nejprve vedl ten druhý. Gladstone byl velký finančník a podařilo se mu daňovou soustavu upravit tak, že se daně snížily na méně než na polovinu. Gladstone byl vážný a opravdový, věřil ve vládu lidu a chtěl uskutečnit všechny reformy, jež lid požaduje. Disraeli byl duchaplný, zdánlivě lehkovážný, ale pod onŕ dm nátěrem neméně úporný ve víře, že lid sám si vládnout neumí, ale je možno vládnout pro něj. Gladstone byl ministerským předsedou v letech 1968-74, Disraeli 1874-80 a pak znovu Gladstone 1880-85. Na dvacet let se parlamentní boje staly soubojem těchto dvou titánů, kteří symbolizují viktoriánskou Anglii ne méně, než jejich panovnice.

Logo|foto:Český rozhlas

Královna měla raději vtipného Disraeliho, neboť milovala jeho způsob referování o jednání parlamentu či vlády. Bylo lehké, zajímavé a spíše než fakta líčilo atmosféru a pocity. Disraeli se své panovnici odvděčil titulem indické císařovny. Když se její dcera jako manželka budoucího německého císaře Viléma vyšvihla na žebříčku panovnických hodností, rozhodl se r. 1876 ministerský předseda Disraeli, který Indii pokládal za nejtřpytivější klenot britské koruny a cítil jako povinnost složit ho k nohám zbožňované panovnice, o rozšíření královské titulatury. Veřejnost nebyla novému titulu nakloněna, neboť se obávala, že nový titul zastíní titul britské královny. V bojovném hlasování v parlamentě však návrh nakonec schválili v podobě: V iktorie, z milosti Boží královna Spojeného království Velké Británie a Irska, obhájce víry a císařovna Indie. Disraeli také získal pro Británii významný podíl na Suezském průplavu, když s pomocí Rothschildových peněz vyšachoval Francii. Byl však aktivní i na vnitropolitické scéně, za něj byly schváleny zákony o základním školství, obchodním loďstvu, proti znečišťování řek průmyslovými odpady a řada dalších významných opatření. Mnozí je považovali geniálního šarlatána, ale jiní jej srovnávají s Williamem Pittem, zejména pro zásluhy o britské impérium. Ostatně právě od něj pochází výrok: "Rozlišujeme tři druhy lži - lež, zatracenou lež a statistiku." Hezký den!