Ecce Homo - Benátky se vzdaly

V Miláně propukla revoluce 18. března a po pěti dnech pouličních bojů bylo město osvobozeno. Nevelká posádka maršála Radeckého opustila území Milána a stáhla se na jih. Mezitím povstaly i Benátky a 22. března kapitulovala tamní rakouská posádka a prozatímní vláda Daniela Manina obnovila republiku sv. Marka. Manin byl již v r. 1847 autorem petice, aby se Lombardsko-Benátskému království dostalo nezávislého postavení. Tato petice vedla k jeho uvěznění a osvobodila jej právě revoluční vlna, která počátkem r. 1848 zachvátila celou Itálii. V nové republice stal se Manin předsedou vlády a jejím ministrem zahraničí. Situace však nebyla lehká, ačkoliv se k osvobozeneckému hnutí připojil i piemontský Karel Albert. Papež Pius IX., který před nedávnem poblouznil všechny italské vlastence vzýváním Boha, aby požehnal Itálii, se od revoluce nevkusně distancoval. Už v květnu byla poražena revoluce na Sicílii. Revolučně naladěny zůstaly jen Miláno a Benátky, zatímco Karel Albert spíše usiloval o sjednocení Itálie pod svým žezlem. Ostatní by se rádi podřídili, kdyby ovšem Piemont vedl válku jak se patří. Nejprve promarnil svoji šanci tím, že Radeckému umožnil klidný ústup do čtyřúhelníku pevností Peschiera, Verona, Mantova a Legnano a podruhé, když porazil Rakušany u Goita, ale nechal Radeckého, aby se vzpamatoval a přešel do protiútoku.

Logo|foto:Český rozhlas

Tak se stalo, že od 25. července 1848, kdy Rakušané dosáhli rozhodujícího vítězství u Custozzy, přešla iniciativa zcela do jejich rukou. V té době dobyli zpět všechny své severoitalské državy s výjimkou Benátek. Manin se pokoušel zajistit zprostředkování velmocí - Francie a Anglie, ale ty měly s Itálií vlastní plány a Napoleon III. dokonce vypravil vojsko, které mělo za úkol pacifikovat další centrum italských revolučních nálad, Řím. Manin byl nucen konstatovat, že i v Benátkách sílí proti němu opozice a nabídl své úřady. Když však bylo sardinské vojsko poraženo, stál Manin opět v čele benátské republiky, od srpna vybaven dokonce diktátorskými pravomocemi. Nastal rok hrdinského boje benátských občanů za svoji svobodu proti rakouské okupaci. Přestože na straně útočníka byly moderní vojenské prostředky, Benátčané se bránili důstojně a statečně. Po porážce Říma jim vyrazil na pomoc i Giuseppe Garibaldi se svými muži pochodem, jež se stal legendou risorgimenta. Nakonec se město muselo před 155 léty vzdát. Manin uprchl do exilu a r. 1857 zemřel. Pomníku se dočkal 18 let po smrti. Radecký si vysloužil hned několik skulptur, z toho jednu i v Praze, ale do našich srdcí se zapsal přes žaludek. Z italského tažení totiž přivezl telecí řízek vysmažený v trojobalu, který pak přes Vídeň, jež mu neprávem vnutila své jméno, pokračoval ve vítězném tažení Evropou. To je válčení, proti němuž nic nenamítám. Hezký den!

Logo|foto:Český rozhlas