Ecce Homo - Alfréd Dreyfus

Major generálního štábu Ferdinand Esterházy byl maďarského původu, ale narodil se už ve Francii. Svoji vojenskou kariéru zahájil po dosti temné minulosti v Cizinecké legii, vyznamenal se za francouzsko-pruské války, kdy byl převeden k pravidelnému vojsku a nakonec ke zpravodajské službě generálního štábu. Milenky a život nad poměry jej však stály mnoho peněz a tak si přivydělával spoluprací s německým vojenským atašé v Paříži Maximilianem von Schwartzkoppenem. Dodával mu řadu let přísně tajné materiály přímo z generálního štábu. Zachycení jednoho takového dokumentu vedlo k rozsáhlému vyšetřování, ale v síti francouzské kontrarozvědky uvízl nepravý, kapitán Alfred Dreyfus.

Logo|foto:Český rozhlas

Ačkoliv panovaly pochybnosti o jeho vině a stále více důkazů usvědčovalo Esterházyho, byl Dreyfus souzen, potupně veřejně degradován a odsouzen k doživotnímu vězení na Ďábelských ostrovech. Jeho hlavním proviněním byl židovský původ, díky němuž se stal obětí komplotu svých antisemitských kolegů. Někteří, jako major Henry, neváhali dokonce falšovat dokumenty v jeho neprospěch, nešlo jim tedy o nalezení a potrestání pravého viníka, ale jen a jen o "uchování dobrého jména armády". Na obranu nevinně odsouzeného vystoupil po boku jeho ženy a bratra i spisovatel Emile Zola, který svým článkem z ledna 1898 J´accuse (Žaluji) rozpoutal ve Francii nebývalou aféru. Nejenže rozdělil Francii na dva tábory, ale prokázal neudržitelné poměry ve vedení francouzské armá dy a odhalil hluboce zakořeněný antisemitismus nejen v armádě, ale i ve veřejnosti a v tisku.

Armáda se bránila zuby nehty. Ačkoliv major Henry přiznal svoji vinu a Esterházy byl usvědčen dokonce samotnými Němci, v obnoveném procesu r. 1899 byl Alfred Dreyfus opět odsouzen k desetiletému vězení a následně prezidentem republiky omilostněn. Armády si tak chtěla zachovat tvář, ale ukázala jen svoji neschopnost. Až po dalších 7 letech byl nevinný Dreyfus rehabilitován v plném rozsahu. Mezitím zahynul za podivných okolností i Emile Zola, několik dalších důstojníků spáchalo sebevraždu a jen Ferdinand Esterházy se smál z Londýna, kam utekl už v r. 1898. Dreyfus se pak vyznamenal v I. světové válce, získal řád rytíře Čestné legie a když r. 1935 v 75 letech zemřel, byl slavně pohřben na pařížském hřbitově Montparnasse. Už v r. 1898 byla jako přímý důsledek aféry založena Liga lidských práv a celkem nečekaný důsledek se projevil až po II. světové válce. Dreyfusově potupné degradaci na nádvoří pařížské Invalidovny byl totiž přítomen i židovský novinář Theodor Herzl, na kterého tento ostudný projev antisemitismu zapůsobil tak, že se stal zakladatelem sionistického hnutí a svojí knihou Der Judenstaat i iniciátorem obnovení židovského státu. Hezký den!