Ecce Homo - Alessandro Malaspina di Mulazzo

Odvážnému badateli bylo 35 let, když si španělská vláda v revolučním r. 1789 vzpomněla, že uspořádá velkolepou výzkumnou expedici do Jižní Ameriky. Do jejího čela byl vybrán muž nespojený s různými dvorskými klikami, i když ještě poměrně mladý. Plachetnice Descubierta a Atrevida mohly vyplout z Cádizu zrovna v době, kdy se ve Francii už sešly tři stavy, aby se brzy změnily v Národní shromáždění. Malaspinu to však nezajímalo a hnán příznivým větrem uháněl k jižnímu cípu amerického kontinentu. Tady, v ústí řeky La Platy, začala jeho práce, jež měla přinést podrobné zmapování a popsání španělských držav. Pokračoval dále přes Patagonii, a podél západního pobřeží na sever. Vyměřov al postupně Chile a Peru, kde se k jeho výpravě přidal i muž pro nás nadmíru zajímavý. Tadeáš Haenke pocházel z Chřibské a jako studovaný botanik byl povolán, aby Malaspinu doprovázel. Mladý 27letý muž odjel do Španělska, ale tady zjistil, že Malaspinova expedice už odplula. Následoval ji tedy další lodí, ale ta v ústí La Platy ztroskotala. Pronásledovat Malaspinu kolem kontinentu nemělo smysl, takže se Haenke rozhodl mu nadběhnout. Trochu složitě a nebezpečně se vydal zkratkou - zatím neprozkoumanou cestou napříč kontinentem, nejprve rozsáhlými bažinami a pralesy a pak přes Andy, jež tu dosahují až 7tisícové výšky. Malaspinu zastihl ve Valparaísu a připojil se k němu.

Logo|foto:Český rozhlas

Společně pak pokračovali nejen kolem španělských držav, kde se zdrželi na Galapágách, ale podél celého severoamerického kontinentu až k Aljašce a pak zpět. Přepluli přes Mariany na Filipíny, kde společně zmapovali všechny ostrovy. Haenke tu navíc provedl podrobný popis květeny. R. 1792 pokračovali z Manily přes Nové Hebridy na Nový Zéland. Cestu dovršila návštěva Austrálie, zmapování ostrova Tonga a pak přes Peru, kde Haenke zůstal, do Španělska. Malaspina se vrátil v r. 1794, ale politické klima ve Španělsku bylo výrazně odlišné od toho, které tu panovalo, když odjížděl. Intriky vedly k tomu, že byl obviněn z revoluční činnosti a spiknutí proti králi. Byl uvězněn a jeho zápisky zmizely za zdmi královského archivu. Teprve v r. 1803, kdy už Napoleon tvrdě hospodařil i ve Španělsku, byl Malaspina na jeho nátlak propuštěn a vrátil se do Itálie. Ke zpracování podrobnější zprávy se však nedostal, neboť neměl přístup ke svým poznámkám a také brzy poté zemřel. Jeho památku dnes připomíná jen název ledovce na Aljašce. Tamní obyvatelé se však domnívají, že jde o nějakou zmrzlinovou pochoutku. Uznejte, jmenuje-li se ledovec Malaspina, musí to v dětech budit chuť jej olíznout. Hezký den!