Cílem restorativní justice není udělat z pachatele a oběti kamarády, ale narovnat vztahy, říká sociální pracovník
Tragický příběh, který se odehrál v roce 2021 v Praze, a který uveřejnil deník Alarm, ukazuje na všudypřítomost předsudečného násilí v české společnosti. Zároveň odhaluje nové možnosti, které přináší právě restorativní justice.
„Trestným činem se deformuje určité vztahové pole jak pachatele, tak i oběti. Nejvíce trestný čin ovlivňuje pachatele a oběť, každého samozřejmě jinak, posléze nějakým způsobem jejich sociální okolí. Pro zbytek společnosti ta deformace není tak silná.
Čtěte také
Snahou restorativní justice je podívat se na ta vztahová pole, na nejvíce deformovaná místa a pomoci s jejich obnovou. Znovuvybudování normálního stavu může být pak spojeno s pochopením následků trestného činu na jedné straně, ale třeba i pohnutek pro tento čin na straně druhé,“ vysvětluje Dušan Vaněk, sociální pracovník společnosti In Iustitia.
Právě ta se prostřednictvím restorativní justice podílela na vyřešení případu, ke kterému došlo v Praze v roce 2021. Pozůstalí po muži, který byl napaden a posléze zemřel, útočníkovi odpustili, a následně usilovali o řešení případu prostřednictvím zmíněných restorativních prvků. Na příběh letos v září upozornil online deník Alarm.
Čtěte také
Případ je úzce svázán také s tzv. předsudečným násilím. „Skupiny, které jsou jím u nás ohrožené, se v čase i v různých lokalitách mění. Stabilně jsou u nás často napadáni Romové a Romky. V posledních letech vidíme obrovský nárůst homofobních a transfobních útoků, kdy jsou lidé napadáni kvůli předsudkům pachatele vůči jejich vztahové orientaci nebo rodové identitě,“ dodává sociální pracovník Vaněk.
„Každý můžeme svou měrou a s dosahem, který ve společnosti máme, přispět k tomu, abychom byli společnost více respektující, která netoleruje předsudečné násilí a diskriminaci. Zaměstnanci tím, že nebudou tolerovat šikanu svých kolegů, zaměstnavatelé, že budou vytvářet rovné podmínky pro všechny, média, že nám umožní vidět žitou realitu lidí s nějakou jinakostí, zákonodárci, že budou reflektovat tuto realitu. Na této stavbě neseme každý cihličku, kterou tam můžeme přiložit,“ zdůrazňuje Dušan Vaněk v souvislosti s otázkou, co by měla česká společnost jako taková udělat proto, aby růst předsudečného násilí nepodporovala.
Související
-
Předsudky jsou pro duševně nemocného mnohdy horší než samotná diagnóza, upozorňuje výzkumník
Jak snížit předsudky a diskriminaci lidí s duševní chorobou a zvýšit gramotnost v oblasti psychického zdraví? Hostem Studia Leonardo je vědec Petr Winkler.
-
Lukáš Jelínek: Radikalita narůstá i bez extremistů, jaké jsme znali kdysi
Ani ten extremismus není, co býval. Dříve jej symbolizoval neonacismus, anticiganismus či antisemitismus, v současnosti ale útočí na naši první signální onačejšími cestami.
-
„Chcete mít spolu děti? Vždyť ona je postižená.“ Lidé s hendikepem bojují s předsudky, říká Vojtko
V čem může být partnerský vztah s člověkem s hendikepem obohacující? Pro Leonardo Plus odpovídal párový terapeut Jan Vojtko.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
