Brnu chybí pozemky pod silnicemi. Starou chybu dlouze napravují úřady

„Nyní tu máme body, které se vztahují k návrhům na bezúplatné nabytí nemovitostí z vlastnictví České republiky. Jsou to body 77 až 93,“ nechává primátorka Markéta Vaňková z ODS hlasovat o převodu 16 pozemků do vlastnictví města. Taková situace se opakuje na skoro každé schůzi zastupitelů.

Jednoduché případy

„I ty nejjednodušší případy trvají zpravidla déle než rok. Je to velmi dlouhý a složitý proces. Není to o tom, že by to jedna či druhá strana brzdila, ono to prostě jednoduše nejde,“ vysvětluje náměstek primátorky Tomáš Koláčný z Pirátské strany.

Nejjednodušší případy jsou takové, kdy na pozemku nejsou žádná cizí věcná břemena nebo služebnosti. V opačných případech už převod nelze udělat zdarma. Nejsložitější je to pak podle náměstka třeba u parkovišť, která slouží pro komerční účely, kdy bezúplatný převod není možný.

Státu a městu se v posledních letech pozemky převádět daří. Jen od roku 2015 jich bylo přes 2000 o rozloze 585 000 m2, což je zhruba rozloha 53 náměstí Svobody v Brně. Pozemky měly hodnotu přes čtvrt miliardy korun.

Kámen úrazu

Problém vznikl v roce 1994. „Po zrušení Dopravně inženýrské organizace města Brna a Městské správy komunikací, což byly organizace zřízené dřívějším Národním výborem města Brna právě za účelem řízení investic a údržby komunikací v městě Brně, nebyl majetek, se kterým tyto organizace hospodařily, vypořádán,“ objasňuje ředitel brněnského pracoviště Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Ivo Popelka.

„Majetek tak připadl k 1. lednu 1995 do takzvané prozatímní správy Magistrátu města Brna, poté přešel na Okresní úřad Brno-venkov a následně právě na ÚZSVM. A ÚZSVM se snaží toto dědictví postupně řešit, nejčastěji právě převodem tohoto majetku do vlastnictví města,“ dodává Popelka.

Brno je mezi českými městy unikátní v tom, že velká část silnic na území metropole nestojí na městských pozemcích, ale na státních parcelách|foto:Katastrální úřad

Chybu v 90. letech nikdo nenapravil. Úřadům teď takto zbývá převést další stovky pozemků pod silnicemi. Z pohledu do katastru nemovitostí vyplývá, že jde i o důležité ulice s páteřní dopravou MHD, jako je třeba Palackého třída v Králově Poli, nebo Cejl, Hlinky, Úvoz a Pekařská ulice.

Jeden pozemek po druhém

Brno kdysi zkusilo vyřešit problém jednorázově, pomocí zvláštního zákona. S tím ale neuspělo. „A ani teď nevidíme, že by pro to byla v Parlamentu nějaká podpora,“ říká Koláčný.

Podle Popelky je po letech postupných převodů lepší individuální postup. „Nevidím to jako optimální řešení, neboť řada případů má určitá specifika, která je potřeba při převodu majetku individuálně zohlednit,“ upřesňuje ředitel brněnského ÚZSVM.

Pozemky proto úřady převádí jednotlivě, což ovšem ovlivňuje i délku příprav různých staveb nebo oprav silnic. „Bohužel skutečně platí, že pokud město chce opravit nějakou komunikaci, která leží na pozemku, který není v jeho majetku, tak si musí zajistit souhlas ÚZSVM, anebo musí pozemek od úřadu nabýt, což je určitou komplikací, která nás nepochybně v nějakých projektech zdržuje,“ připouští Koláčný.

Rozhodnutí soudu

Dvojí vlastnictví, tedy že silnice patří městu, ale pozemky pod ní státu, v minulých letech vyústilo i v dlouhý soudní spor. Stát zažaloval Brno za to, že na jeho pozemcích vybírá parkovné, a požadoval zaplatit bezdůvodné obohacení ve výši dvou milionů korun. „ÚZSVM to požadoval proto, že nám to tak ukládá zákon o majetku České republiky,“ doplňuje Popelka.

Následovala řada soudních jednání a loni v kauze rozhodl Ústavní soud. Podle něj sice byla žádost státu důvodná, ale v rozporu s dobrými mravy, protože to byl přímo stát, který na obec převedl zákonem místní komunikace, aniž by obce mohly majetek odmítnout. „S tím však bohužel nelze souhlasit s odkazem na judikaturu Nejvyššího správního soudu, nicméně rozhodnutí Nejvyššího soudu a Ústavního soudu ÚZSVM v řešené věci respektuje,“ připouští Popelka.

Peníze z parkovného na státních pozemcích proto náleží Brnu. A úředníci magistrátu i ÚZSVM budou ještě několik let pracovat na tom, než chybu svých předchůdců napraví.