Brno vyjádřilo lítost za poválečný odsun Němců. Ne všichni zastupitelé byli pro

Pochod brněnských Němců
Pochod brněnských Němců
Město Brno lituje takzvaného brněnského pochodu smrti po konci druhé světové války v Evropě. Zastupitelé proto v úterý schválili takzvanou Deklaraci smíření a společné budoucnosti. Dokument, který odmítli podpořit komunisté, ČSSD i ODS, má uctít všechny oběti pochodu z 30. května roku 1945.

Při odsunu německy mluvícího obyvatelstva tehdy v důsledku vyčerpání zemřelo téměř 1700 lidí z 20 tisíc, které byly nuceny pochodovat směrem do Rakouska.

S nápadem přišel radní z hnutí Žít Brno Petr Kalousek, kterého podpořila koalice a TOP 09. Primátor Petr Vokřál z hnutí ANO upozornil, že letošek byl nazván Rokem smíření.

„Deklarace je vyjádřením lítosti. Bude přečtena na konci Pouti smíření, která tentokrát půjde opačným směrem, to znamená z Pohořelic do Brna. Měla by být přečtena právě v augustiniánském opatství, kde by pouť měla končit. Je to místo, kde před 70 lety pouť začala,“ vysvětlil.

Vokřál vnímá přijetí deklarace jako začátek možnosti dalšího sbližování. Za odsun se ale Brno zatím neomluvilo.

„Najít konsenzus nad formulací a nad formou nebylo jednoduché. Musím říct, že jsem velmi rád, že město Brno dokázalo alespoň najít odvahu a poprvé v historii vyjádřit lítost touto formou, touto deklarací,“ dodal primátor.

Rozhodnutí města kritizuje mimo jiné hejtman Michal Hašek z ČSSD. Podle něj by se měli za všechna příkoří omluvit hlavně Němci. Stejný názor zastává například i Stanislav Juránek z KDU-ČSL.

Hašek se ohradil i před třemi lety, kdy se expremiér Petr Nečas v bavorském parlamentu omluvil za vysídlení sudetských Němců. Ve stejném roce ovšem spolkový prezident Joachim Gauck vyjádřil v dopise Pražskému hradu lítost nad zločiny Němců spáchanými za druhé světové války.

Pětina obyvatel

„Už se omluvil kdekdo, z obou stran. A to i na nejvyšší úrovni,“ upozornil komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček.

Připomněl, že takzvaný divoký, neregulovaný odsun byl bezprostřední odplatou české veřejnosti Němcům za vše, co jim nacistická moc způsobila. Doprovázely ho nepravosti i zvěrstva.

„Pokud jde o Brno, je to specifická záležitost, protože Brno mělo za první republiky asi pětinu svých občanů německé národnosti. Běžně se tam používala němčina,“ dodal Nováček.

Pochod brněnských Němců