Brněnské centrum přitahuje lidi, hlavní ulice mimo centrum ale mají řadu problémů, říká urbanista

Yuval Fogelson se zabývá tím, jak se mění veřejný prostor a vůbec města po celém světě. Z jeho koníčku se stala práce. Dřív hledal na snímcích v mapách místa, kde dřív bylo třeba parkoviště a po několika letech je tam park, teď jezdí po světě a radí městům, jak víc poslouchat, co lidé chtějí ve svém okolí a jak toho dosáhnout.

Několik dnů strávil izraelský urbanista v Brně na konferenci Plán pro Brno, kde s dalšími odborníky z celého světa debatuje, v čem je Brno dobré a kde má naopak rezervy.

Jaký je váš dojem z města?

Přijel jsem dřív, takže jsem jeden den chodil po městě a snažil se ho víc poznat. Například centrum města je podle mého už teď dost přizpůsobené chodcům, kteří mají vlastní prostor nebo ho případně sdílí s hromadnou dopravou. Chtěl jsem ale také vidět vnější centrum. Každopádně vnitřní centrum je velmi živé, příjemné pro lidi, všichni se tu potkávají a sjíždí se do centra. I proto je důležité, že máte fungující městskou hromadnou dopravu, ta funguje výborně i mimo centrum. Když jsem jezdil po městě, tak jsem byl překvapený, jak často spoje jezdí a že zajíždí i na okraj. Myslím si, že bych byl schopný v Brně žít bez auta.

Co vás naopak překvapilo nepříjemně?

Mnoho hlavních ulic, hlavně tam, kde jezdí tramvaje, tak nejsou moc příjemné pro chodce. Jsou tu dlouhé vzdálenosti mezi dvěma přechody a ani chodník se mi nezdál dostatečně široký, je tu málo zeleně a plno cedulí, různě velkých a barevných, ten vizuální smog je tu velký. Ani znečištění vzduchu není zanedbatelné. Ale myslím si, že když někdo přemýšlel nad rozvržením veřejného prostoru v Brně, tak nad tím přemýšlel.

Na čem by mohlo Brno zapracovat?

Mimo centrum města to vypadá víc lokálně. Rozhodně se tam nesjíždí lidé z jiných částí nebo z centra. Dopadá to pak tak, že pokud se lidi chtějí setkat, vyrazí do centra a přitom si myslím, že by se dala k setkávání využít právě i ta lokální centra, třeba náměstí. A sice jsem to neviděl na vlastní oči, ale na mapách jsem se díval, že za hranicemi města nebo na kraji Brna je plno velkých nákupních center, kam se nedá dostat většinou jinak než autem. A v takových centrech se lidi potkávají, nakupují a tráví volný čas, ale stahuje je to právě z města.

Každopádně Brno dělá dobrou práci. Díval jsem se, například na Moravské náměstí před kinem Scala a v roce 2009 tady parkovala auta, takže je to teď určitě změna k lepšímu. A právě takové rozdíly v tom, jak to vypadalo dřív a teď mi prozrazují, jak se dané město mění a jestli se o to vůbec snaží.

Jakým způsobem se může město měnit?

Jsou 3 hlavní fáze. Ta první je krátkodobá událost na jeden den nebo třeba jeden měsíc. Znamená to, že třeba zavřete ulici, ale je to všechno vratné. Snažíte se tím lidem vysvětlit, o co vám jde a zároveň zkoušíte, co třeba takové zavření ulice udělá s provozem. Můžete přemalovat čáry nebo jen jinak umístit patníky.

Pak je druhá dočasná fáze, to už třeba nové značení namalujeme barvou, která na silnici chvíli zůstane. Můžeme postavit třeba do silnice lavičky nebo velké květiny, ale pořád se to dá za několik měsíců nebo let vrátit, pokud se to lidem nelíbí. Tohle je velmi důležitá fáze, protože když se chcete lidí zeptat, jak by se jim líbilo, kdyby jejich ulice byla jednosměrná nebo úplně bez aut, moc vám toho neřeknou. Když to ale vidí v realitě, dokážou si to mnohem lépe představit. Když se to nebude líbit, můžete se vrátit k původnímu stavu, když se to ale ujme, nic nebrání tomu veřejný prostor změnit, aby se v něm lidem dobře žilo.