Bezdomovectví rodin v Brně může ukončit sociální projekt a 30 milionů korun z ministerstva

02328345.jpeg
02328345.jpeg

Brno může získat až 30 milionů korun pro ukončení bezdomovectví rodin. Současné vedení města je ale k projektu, se kterým za minulé koalice přišlo hnutí Žít Brno, zdrženlivé.

Přitom právě takzvaný Rapid Re-Housing Ministertvo práce a sociálních věci předkládá městům jako vzorový projekt v této sociální oblasti.

Brno zřejmě zažádá o peníze z výzvy Ministerstva práce a sociálních věcí na projekty, které mají za cíl ukončit bezdomovectví. Takové programy mají lidem pomoct najít bydlení a udržet si ho. V roce 2016 s projektem rychlého zabydlení rodin s dětmi – takzvaného Rapid Re-Housing přišla brněnská radnice. Po třech letech se projekt stal předlohou a inspirací pro další města v České republice.

Konec bezdomovectví? Brněnská strategie sociálního začleňování se inspirovala v zahraničí

03115314.jpeg

Žádná chudinská ghetta a konec bezdomovectví ve městě. Brněnská strategie sociálního začleňování s rozpočtem asi 800 milionů korun si neklade malé cíle. Brno je jedním z prvních českých měst, které využívá inovativní přístupy ze zahraničí. Jak tyto sociální projekty fungují?

Brno bylo první město, které v tak rozsáhlém měřítku začalo s projektem ukončování bezdomovectví. Pracovala na něm tehdejší koalice a hlavním hybatelem bylo hnutí Žít Brno. Tehdy město přidělilo 50 bytů rodinám s dětmi v nouzi. Současná koalice ve složení ODS, KDU-ČSL, Piráti a ČSSD není ale k pokračování projektu natolik otevřená.

V úterý zastupitelstvo města neschválilo závěrečnou zprávu projektu Rapid Re-Housing. Náměstek primátorky pro sociální oblast Robert Kerndl z ODS nevidí žádné překážky v tom, aby projekt pokračoval, nicméně za jiných podmínek. Kerndl by totiž preferoval, aby Brno více pomáhalo i jiným sociálním skupinám jako jsou například senioři nebo handicapovaní lidé. O peníze z Ministerstva práce a sociálních věcí si ale město zřejmě zažádá, vysvětluje Robert Kerndl.

„Vedeme aktivní jednání s agenturou pro sociální začleňování o nastavení parametrů, které budou v rámci jednotlivých výzev vypsány tak, aby se do toho Brno mohlo přihlásit. Ale zároveň abychom si nezavřeli dveře – protože když budeme upravovat byty, které jsou ve vlastnictví města a jsou svěřeny městským částem, abychom jsme do těchto bytů, které opravíme, mohli umístit i jiné zájemce.“

„Je skvělé, že v Brně ukončování bezdomovectví zaštiťuje magistrát,“ říká dobrovolník

Bezdomovci – lidé bez domova – bez domova

Slovenský Maďar Gábor Csomor tento týden strávil v Brně jako dobrovolník. Program Housing First, jehož podstatou je poskytování bydlení lidem bez domova, postoupil do další fáze. Dobrovolníci procházeli ubytovny, azylové domy i vytipované oblasti města Brna a vyplňovali dotazníky s lidmi, kteří nemají kde bydlet. „Bez telefonu a gpsky občas nemáte šanci některá místa najít,“ říká Gábor.

Ministerstvo rozdá 150 miliónů

Ministerstvo práce a sociálních věcí městům rozdá celkem 150 milionů korun na práci sociálních pracovníků, kteří lidem pomáhají jejich životní situaci zvládat tak, aby si zaplatili nájemné. Brno by mohlo z balíku peněz získat až třicet milionů. Projekt včera na návštěvě Břeclavi pochválila ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová z ČSSD.

„Je to přesně ten druh projektových aktivit, který nás zajímá. Ono to vyhrálo i celou řadu mezinárodních ocenění a je to věc, která je i celoevropsky unikátní. Pokud to budou pravidla financování umožňovat tak bychom v tom určitě pokračovat chtěli, protože tímto směrem se chceme ubírat.“

Deadline: konec března

Žádost o peníze musí město podat do konce března. Pokračování v projektu probíral s vedením města také bývalý radní Matěj Hollan z hnutí Žít Brno, který pomáhal program Rapid Re-Housing v Brně za minulé koalice prosazovat. Nyní se Hollan obává, že projekt skončí a vůbec nebude v Brně pokračovat. „Prioritou pro nás je, aby rodiny bydlely, na tom jsme se shodly s primátorkou i s náměstkem Kerndlem. No, a pokud by tu výzvu Brno nepodalo, tak to znamená, že v této politice vůbec nechce pokračovat.“

V tuto chvíli chce podobné projekty rozjet například hlavní město Praha nebo Liberec. Z padesáti rodin brněnského projektu Rapid Re-Housing si bydlení podle radnice nadále udrží přes 40 z nich.