Archeopark v Chotěbuzi – Podoboře se po dvouleté pauze otevírá veřejnosti
Podobora v Chotěbuzi na Těšínsku je významnou archeologickou lokalitou. A posledních několik let i oblíbeným turistickým cílem. K prvnímu osídlení zde došlo už v pravěku. Největšího rozkvětu se oblast dočkala v době Slovanské. Toto historické období představuje zdejší Archeopark, který tu otevřeli v roce 2005.
Uplynulé dva roky měli návštěvníci smůlu. Archeopark byl totiž kvůli probíhajícím výzkumům uzavřený. Stavěla se navíc nová vstupní budova. Nyní Muzeum Těšínska, které Archeopark spravuje, hlásí: máme hotovo. První zájemci mohou přijít v sobotu 30. dubna 2016.
Vrch nad řekou Olzou se zdál vhodný k usídlení už lidem v pravěku a ve starší době železné. Pravého rozkvětu se místo dočkalo až v době předslovanské, takzvané halštatské, v době slovanského osídlení a v časech Velkomoravské říše.
Chrt jako luxusní zboží
Archeologické průzkumy prokázaly existenci opevněného hradiska. A nikoli bezvýznamného. Zejména jeden z nejnovějších nálezů utvrdil archeology, že zde musel žít významný rod. Našla se totiž psí kost. Po podrobném průzkumu se zjistilo, že se jedná o kost chrta. V době slovanského osídlení býval chrt považován za luxusní zboží, které se dávalo darem zvláště důležitým osobám. Chrt se proto pro nově otevřený Archeopark představuje maskota.
Slované postupně lokalitu v průběhu 11. století opouštěli a usadili se na Zámeckém vrchu v dnešním Polském Těšíně, kde vybudovali hrad, který se stal od konce 13. století sídlem Těšínských knížat.
Návštěvníky Archeoparku v Chotěbuzi přivítá na úpatí akropole moderní vstupní budova s výstavními sály, keramickou dílnou a expozicí zvířat, které v dané lokalitě žijí. Vstup do areálu je přitom nově bezbariérový. V samotném palisádami opevněném hradisku přibyly nové dva domy, které přibližují, jak žili naši slovanští předkové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ruští úředníci utíkají z okupovaných území Ukrajiny. Kremlem slibovaný kariérní růst se nekoná
-
Zdravotnictví už nyní částečně selhává. ‚Nemůžeme mít každé čtyři roky novou reformu,‘ říká náměstek
-
Na americké univerzity se pozvolna vracejí 60. léta. Protesty mohou ovlivnit volby, soudí Klvaňa
-
Rusko využilo ‚dělostřeleckého sucha‘ a škody na frontě budou cítit několik měsíců, píší média