28. říjen má tendenci spojovat, říkají historici Martin Groman a Michal Stehlík

Když se řekne státní svátek, většině lidí zřejmě vytane na mysli právě osmadvacátý říjen. Zčásti možná proto, že je to svátek, který připomíná moment, díky kterému dnes můžeme říct, že žijeme v České nebo Slovenské republice. Přídomek „státní” je tu tedy víc než na místě. „Na 28. říjnu se myslím ještě stále shodneme. Velká část společnosti ho považuje za den, kdy jsme vznikli, ke kterému máme nějaký vztah,“ doplňují historici.

Čtěte také

Ondřej Konrád: Skutečně slavnostní oceňování

Mohli jsme slavit jindy?

Mohlo se ale stát, že bychom v tomto období a v této souvislosti slavili jiný den? Co třeba 14. listopadu, kdy byla vyhlášena republika a T. G. Masaryk byl zvolen prezidentem?

Podle historika a ředitele Památníku národního písemnictví Michala Stehlíka to nepochybně možné bylo. Dvacátý osmý říjen byl nakonec vybrán jako den, kdy byl stát takzvaně provolán poté, co 27. října Rakousko-Uhersko prostřednictvím svého ministra zahraničí přistoupilo na požadavky amerického prezidenta Wilsona. V těch se sice zatím o samostatnosti Československa nepíše, ale co tento moment spustil, už víme.

Mohlo být Československo monarchií?

V souvislosti se 14. listopadem, kdy byla vyhlášena republika, je zajímavé, že v prvním zákoně nového státu, formulovaném Aloisem Rašínem, není o tomto státním zřízení ani zmínka. Navíc jak říká Stehlík: „Takový Karel Kramář si asi dokázal ještě představit ve svých snech nějakého monarchu na našem trůně.” A jak podotýká jeho kolega Martin Groman: „Je potřeba si uvědomit, že republika není v té době v Evropě úplnou samozřejmostí. V roce 1918 tady existuje jediná republika a to je francouzská.” Nicméně Masarykova představa o demokratické republice se naplnila a tak se koncem roku 1918 vedle dalších ve střední Evropě zrodila i ta československá.

Čtěte také

Jak se slavil 28. říjen? „Za první republiky byly oslavy mohutné a zároveň povinné,“ popisuje historička

V Praze na Brno zapomněli?

V době, kdy člověk neměl internet v kapse a nemohl se tedy dozvědět o dění ihned, se zprávy šířily buď po telegrafních nebo telefonních drátech. I přesto ale došlo k tomu, že v Brně se osmadvacátého října nic nevyhlašovalo. Proč? „K tomu vyhlášení oficiálně dojde odpoledne. Takže než někoho napadlo kontaktovat Brno, tak to chvíli trvalo. Nicméně nelze se zbavit dojmu, že Praha na Brno zapomněla,” říká Groman.

V Brně holt čas běží jinak. Katedrála svatého Petra a Pavla o tom ví své. Nicméně situace v Brně je na konci října 1918 od té v Praze výrazně odlišná v tom, že zde bylo jiné národnostní složení obyvatelstva a navíc v Brně nebyla jediná česká vojenská jednotka.

Jak na nový stát reagovali Němci? A co 28. říjen a Slováci? Byla Podkarpatská Rus prvorepublikovým apendixem? Hrozilo, že bude část jižní Moravy německá? Je pro nás dnes osmadvacátý říjen jen den volna? Poslechněte si záznam pořadu.