28. říjen má tendenci spojovat, říkají historici Martin Groman a Michal Stehlík
Letos jsme si připomněli 106. výročí vzniku samostatného československého státu. A právě tento klíčový moment moderních československých dějin byl námětem otázek, na které ve svátečním Apetýtu odpovídali novinář a publicista Martin Groman a historik Michal Stehlík. Dohromady tvoří duo, které stojí za podcastem Přepište dějiny.
Když se řekne státní svátek, většině lidí zřejmě vytane na mysli právě osmadvacátý říjen. Zčásti možná proto, že je to svátek, který připomíná moment, díky kterému dnes můžeme říct, že žijeme v České nebo Slovenské republice. Přídomek „státní” je tu tedy víc než na místě. „Na 28. říjnu se myslím ještě stále shodneme. Velká část společnosti ho považuje za den, kdy jsme vznikli, ke kterému máme nějaký vztah,“ doplňují historici.
Čtěte také
Mohli jsme slavit jindy?
Mohlo se ale stát, že bychom v tomto období a v této souvislosti slavili jiný den? Co třeba 14. listopadu, kdy byla vyhlášena republika a T. G. Masaryk byl zvolen prezidentem?
Podle historika a ředitele Památníku národního písemnictví Michala Stehlíka to nepochybně možné bylo. Dvacátý osmý říjen byl nakonec vybrán jako den, kdy byl stát takzvaně provolán poté, co 27. října Rakousko-Uhersko prostřednictvím svého ministra zahraničí přistoupilo na požadavky amerického prezidenta Wilsona. V těch se sice zatím o samostatnosti Československa nepíše, ale co tento moment spustil, už víme.
Mohlo být Československo monarchií?
V souvislosti se 14. listopadem, kdy byla vyhlášena republika, je zajímavé, že v prvním zákoně nového státu, formulovaném Aloisem Rašínem, není o tomto státním zřízení ani zmínka. Navíc jak říká Stehlík: „Takový Karel Kramář si asi dokázal ještě představit ve svých snech nějakého monarchu na našem trůně.” A jak podotýká jeho kolega Martin Groman: „Je potřeba si uvědomit, že republika není v té době v Evropě úplnou samozřejmostí. V roce 1918 tady existuje jediná republika a to je francouzská.” Nicméně Masarykova představa o demokratické republice se naplnila a tak se koncem roku 1918 vedle dalších ve střední Evropě zrodila i ta československá.
Čtěte také
V Praze na Brno zapomněli?
V době, kdy člověk neměl internet v kapse a nemohl se tedy dozvědět o dění ihned, se zprávy šířily buď po telegrafních nebo telefonních drátech. I přesto ale došlo k tomu, že v Brně se osmadvacátého října nic nevyhlašovalo. Proč? „K tomu vyhlášení oficiálně dojde odpoledne. Takže než někoho napadlo kontaktovat Brno, tak to chvíli trvalo. Nicméně nelze se zbavit dojmu, že Praha na Brno zapomněla,” říká Groman.
V Brně holt čas běží jinak. Katedrála svatého Petra a Pavla o tom ví své. Nicméně situace v Brně je na konci října 1918 od té v Praze výrazně odlišná v tom, že zde bylo jiné národnostní složení obyvatelstva a navíc v Brně nebyla jediná česká vojenská jednotka.
Jak na nový stát reagovali Němci? A co 28. říjen a Slováci? Byla Podkarpatská Rus prvorepublikovým apendixem? Hrozilo, že bude část jižní Moravy německá? Je pro nás dnes osmadvacátý říjen jen den volna? Poslechněte si záznam pořadu.
Související
-
Vladislavský sál je potřeba týden před předáním státních vyznamenání uzavřít, říká bývalý protokolář
V den státního svátku 28. října se tradičně předávají státní vyznamenání. Čeho se protokoláři nejvíc obávají a jak dlouho trvají přípravy?
-
Martin Groman a Michal Stehlík, autoři podcastu Přepište dějiny, popularizují moderní historii
Martin Groman a Michal Stehlík vtipným a srozumitelným způsobem popularizují moderní dějiny. Před ostravským publikem vyprávěli před několika dny o historii Ostravy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.