Zužování významu: Drůbež dříve a dnes
Slovo drůbež je příkladem zužování významu. Původně slovo drůbež označovalo drobné domácí zvířectvo a teprve později se význam zúžil jen na označení domácího ptactva chovaného pro užitek.
Souvisí to s původem slova, které je odvozeno od slova drob, my bychom dnes řekli drobný. Ještě v polovině 19. století Josef Jungmann ve svém Česko-německém slovníku uvádí význam „hromada neb mnohost něčeho drobného, jako jsou drobné ryby, drobný dobytek, zvláště slepice…“. Starší podoba slova byla i drůbeř a podobné slovo – drobiazg – najdeme např. v dnešní polštině, kde se tak označuje drobné zvířectvo i drobná věc.
Existuje i mnoho nářečních pojmenování - např. žoužel, havěť, hyd, hyda, hydina nebo bydlo. Slova často měla i magický význam, neboť z drůbežích vnitřností se dříve věštilo.
Souvislost s mládeží
Je to souvislost slovotvorná, obě slova označují kolektiv, jsou to jména hromadná vytvořená pomocí přípony -ež. Takových slov je v češtině velmi málo. Zajímavé je slovo verbež. Šlo o naverbované lidi, kterým na ničem nezáleželo, slovo tak nabylo hanlivého významu. Za zmínku stojí ještě krádež a loupež.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Za oponu pohřbu norského krále. Monarchie ukázala lidskou tvář, problémový syn budil údiv, říká expert
-
Nakažení gastroenteritidou mohou virus vylučovat ještě dva až tři dny, říká epidemiolog Smejkal
-
Slavia prohrála v Edenu 2:3. Lens otočilo zápas proti deseti dvěma góly v nastaveném čase
-
‚Babiš má stále osobní zájem.‘ Brusel v dopise potvrdil, že premiér svůj střet RSVP Trustem nevyřešil