Zmanipulovaná objednávka na demolici domu v Kamenné kolonii? Ocelová lávka v jeho blízkosti je pro místní trnem v oku
Auditoři z Brna-středu prověřují dvoumilionovou zakázku na zbourání domu v Kamenné kolonii nad řekou Svratkou. Dům zdemolovala firma, která figuruje v kauze možného ovlivňování veřejných zakázek.
Mezi devítkou obviněných jsou taky bývalý šéf radničního odboru investic Petr Liškutin a bývalý místostarosta čtvrti Jiří Švachula. Oba sedí ve vazbě a oba o zakázce rozhodovali. Tato objednávka je přitom jedna z mnoha, které teď vedení městské části nechává zpětně kvůli podezřením kontrolovat.
„Teď stojíme před tím domem, z něhož zbyla jen pouhá torza. A na jehož místě se vybudovala pro nás taková trošku kolosální, absurdní věc, která se nazývá rampa. Náš spolek chtěl v tomto domě vybudovat kulturní, sociální, vícegenerační centrum, což městská část kvitovala velmi pozitivně a sama radnice nám nabídla tento prostor k užívání a následné rekonstrukci,“ vypráví Martina Čichoňová ze spolku Kamrlík, který o rodinný dům číslo 42 v Kamenné ulici přes tři roky usiloval.
Po dvoupatrovém domu zbyl jen příkop u silnice. Na stejném městském pozemku teď ze svahu dolů vede ocelová lávka ve tvaru písmene L. Lávka byla naprojektovaná tak, aby dlouho chátrající dům z třicátých let minulého století zezadu obkroužila. Svým vzhledem v celé lokalitě podle místních působí „jako pěst na oko“. Ocelová rampa míří k oplocené zahradě u řeky Svratky. Výuková zahrada patří školské ekologické organizaci Lipka, kterou zřizuje Jihomoravský kraj. I ona měla o dům stojící v chráněném biokoridoru zájem, jak říká její ředitelka Hana Korvasová.
Zájemci o dům
„Lipka projevila zájem o dům už v roce 2014, když jsme se šli tehdy v červnu podívat na plochu, kterou nám Brno nabízelo, abychom ji využívali jako zahradu. Viděli jsme, že kousíček od té plochy je nevyužívaný dům, a tak jsme se na něj ptali. Dozvěděli jsme se, že s tím domkem je to komplikované, že bude více zájemců. Přesto jsme se o něj pokusili požádat jen takovým dotazovacím dopisem.“
Lipka na radnici oficiální žádost o dům ale nikdy neposlala. „Vzápětí nás navštívil majitel sousedního pozemku, který nás upozornil, že o dům už několik let usiluje, a že by byl rád, kdybychom se o to nepokoušeli my. A tak jsme od našeho záměru ustoupili.“
Na podzim 2014 se po komunálních volbách změnila politická reprezentace města. Noví radní Brna-středu nabídli dům číslo 42 uskupení kolem Martiny Čichoňové. Ta spolu s dalšími založila v roce 2015 Spolek Kamrlík. A ten začal pracovat na projektu využití domu. „My jsme Lipku jako souseda do našeho projektu zapojili a jevilo se to příznivě, než v roce 2016 nastal velký zvrat, protože paní ředitelka Lipky si usmyslela, že chce nejen tu zahradu, ale i pozemek včetně domu. Radnice nás začala tlačit do toho, abychom je do projektu zakomponovali, čemuž jsme se začali bránit, protože se nám to začalo jevit jako nátlakové,“ vysvětluje Čichoňová zárodek sporu s Lipkou.
Hana Korvasová naopak říká, že ji samotnou překvapilo, že její organizaci Kamrlík do svého projektu zapojuje, aniž by o tom sama jako ředitelka věděla. „Nás se Brno-střed dotazovalo, že budeme s Kamrlíkem spolupracovat poté, co by ten domek začali využívat. Nás to zaskočilo, protože jsme se na ničem takovém oficiálně nedomlouvali.“
Radní Brna-středu tehdy nevěděli, že Lipka o dům projevila neoficiální zájem dřív než Kamrlík. A tak se snažili obě strany přimět ke spolupráci. Ta nikam nevedla. Politici přitom na jednání rady městské části v dubnu 2017 vzali na vědomí, že dům číslo 42 bude využívat Spolek Kamrlík a souhlasili s jeho rekonstrukcí.
Pak podle Čichoňové nastalo ticho po pěšině. Na radu městské části se záležitost dostala znovu v lednu 2018, kdy radní schválili text smlouvy o smlouvě budoucí o nájmu prostor pro Kamrlík. „Předtím ta spolupráce s radnicí probíhala dobře, jednali jsme s panem Liškutinem z investičního odboru, s panem místostarostou Švachulou, se starostou Landou, s paní místostarostkou Flamikovou. Situace se pak otočila. A za dva měsíce po tom lednu už byla úplně jiná. V březnu se radnice rozhodla, že dům zničí. Co se během těch dvou měsíců stalo, to nevím. Nikdo nás o tom ale neinformoval, bylo to prý kvůli suchu a špatnému stavu svahů,“ říká Čichoňová.
Městskou část tehdy jako starosta vedl Martin Landa, který kandidoval za hnutí Žít Brno. Teď je místostarostou za hnutí ANO. Tvrdí, že o špatném technickém stavu domu městská část tušila už v roce 2016. „Městská část měla tento dům ve správě dlouhodobě. V rámci pasportu, kde se rekapitulovaly nemovitosti, které vyžadují investice s ohledem na vybraný nájem, tak tento dům byl vybrán mezi nemovitosti, které se nevyplatí z úrovně městské části dále udržovat, protože ty plánované investice by převýšily předpokládaný nájem v horizontu asi patnácti let,“ vzpomíná Landa.
Chátrající dům dostal od městské části do správy magistrát. Čtvrť o budovu pak ale kvůli Kamrlíku požádala a opět ji tedy dostala zpět do správy. V roce 2017 začala radnice plánovat rekonstrukci. K té ale nedošlo. „Městská část soutěžila dodavatele projektové dokumentace, to bylo asi dvakrát nebo třikrát. Protože nabídky, které přišly, dvojnásobně překračovaly tu představu, kolik tomuto může městská část věnovat. Navíc ta další investice do nemovitosti překročila rámec možností radnice,“ vysvětluje Landa, proč žádný projekt na opravy nevznikl.
Havarijní stav a demolice
O demolici domu radní rozhodli v září 2018, dva týdny před komunálními volbami. Vycházeli ze závěrů statického posudku, který si investiční odbor radnice Brno-střed na začátku devátého měsíce objednal. V závěru posudku se píše, že „objekt je v havarijním stavu a z ekonomického hlediska, vzhledem k nákladům neopravitelný“ a že „je zde bezprostřední ohrožení života“.
17. září 2018 vzali radní statický posudek na vědomí a v ten samý den uzavřeli na demolici domu smlouvu na dva miliony korun s firmou MTc-stav. Bez výběrového řízení. Postup objasňuje mluvčí čtvrti Kateřina Dobešová: „Městská část vzhledem k významným nákladům na záchranu domu přistoupila k jeho zbourání. A vzhledem k tomu, že se jednalo o havarijní stav, mohla oslovit firmu napřímo. A to firmu, která v dané lokalitě právě působila a potvrdila, že má volné kapacity a možnost ty bourací práce okamžitě provést.“
Zde se příběh vrací zpátky k ocelové lávce. Tu totiž ještě před demolicí domu stavěla také firma MTc-stav. Smlouvu s ní uzavřel magistrát v roce 2017. Stavba se několikrát odkládala. A to i kvůli hádkám o budoucnosti domu. Brno za zakázku zaplatilo skoro tři a půl milionu korun. A pro Lipku ji stavělo proto, že se k tomu město v roce 2015 zavázalo ve smlouvě, ve které Lipce na deset let bezplatně vypůjčilo pozemek pro její zahradu.
Přístupová cesta přitom původně měla vypadat jinak. Podle magistrátu mělo jít o pěšinu přímo ve svahu. Projekt se ale kvůli ujíždějící silnici a nestabilnímu podloží změnil do současné podoby tvaru písmene L. Nynější lávka tedy obkružuje budovu, která už přitom nestojí.
Čtěte také‚Preventivní opatření.‘ Radnice Brno-střed vypíše kvůli policejní razii novou soutěž na pět zakázek
Nebyl čas nic měnit. Město i Lipku totiž tlačil čas, zdůrazňuje její ředitelka Hana Korvasová. „My už jsme dost zoufale a dlouho čekali na to, kdy Brno vybuduje slíbenou přístupovou cestu. Ta cesta musela být bezbariérová. Byl to jeden z požadavků projektu. Byli jsme vázáni dotací z programu přeshraniční spolupráce České republiky a Rakouska. Zahradu jsme postavili v roce 2017, jenže jsme ji bez přístupu nemohli zkolaudovat. Stálo nás to jeden a půl milionu korun. A ty samé peníze bychom jinak museli s největší pravděpodobností vracet.“
Rozhodnutí o kolaudaci dorazilo do poštovní schránky Lipky teprve minulý týden. Od té doby tak můžou zaměstnanci ekologické organizace v zahradě vyučovat děti. Lávka se ovšem stala trnem v oku místních. Někteří z nich vyčítají právě Lipce, že kvůli lávce došlo k demolici domu. Korvasová to odmítá s tím, že o bourání se sama dozvěděla na dovolené v zahraničí. A na schůzi v baru v Kamenné čtvrti se to lidem na začátku dubna pokoušela se svými kolegy vysvětlit.
„Jak jste mohli dovolit zbourat dům? To jste se asi stali užitečnými blbci,“ vztekal se na schůzi jeden z místních lidí. „Mě nerozčiluje nějaká lávka, ta se třeba jednou zbourá a hodí se do sběru, ale rozčiluje mě to, že se k tomu nejste schopní postavit čelem,“ rozčiloval se další. Zbouraný dům mezi obyvateli Kamenné kolonie a Lipkou pomyslně vykopal hlubokou propast. Ocelová lávka se tam nelíbí nikomu. Ani Korvasové. Sama ujišťuje, že ji zahradníci Lipky nechají alespoň osázet rostlinami. A nastiňuje, že je nyní na magistrátu, zda budou moct rampu využívat i lidé, kteří se po ní chtějí dostat blíž k řece. Branka u vstupu na rampu je totiž zamčená. Klíče má jen Lipka a magistrát.
„Já asi nedokážu komentovat události, které vnímám pouze z médií. Samozřejmě teď s odstupem času to vypadá zvláštně. Na druhou stranu je potřeba si říct, že tu lávku neřešila městská část. Tu informaci o tom, kdo ji stavěl, jsem dostal až v posledních týdnech. Takže že bych průběžně nějak vnímal, že je tam něco špatně, nebo viděl nějaké souvislosti, to bohužel ne,“ odpovídá místostarosta Landa na otázku, jak se na celou situaci dívá s odstupem po policejní razii na jeho radnici.
Zástupci firmy MTc-stav se k záležitosti vyjadřovat nechtějí. Komentáře k celé kauze údajného ovlivňování zakázek, ve které si podle policie přišli někteří aktéři na miliony korun, nedávají ani obhájci obviněných Jiřího Švachuly a Petra Liškutina, ještě donedávna členů hnutí ANO.
Vedení radnice Brno-střed má však o objednávce pochybnosti, stejně jako o několika dalších, které prověřuje. Úřad stavební firmě proto ještě nevyplatil všechny peníze za zbourání domu. S platbou počká až na výsledky nařízeného auditu a na posudek odborníků z Vysokého učení technického.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Téměř 134 milionů korun na účtech. Policie prošetřuje výdělky léčitele a vůdce kutnohorské sekty
-
Energetika je strategie. Konec fosilních paliv změní strukturu moci, říká náměstkyně norského ministra
-
Lipavský míří za pravou rukou Orbána. ‚Snaha ukázat kontrast v postoji k ruské agresi,‘ míní expertka
-
Migrace Čechy pálí, všímá si novinářka. V paktu jsou podle ní kvóty i výjimka
