Žermanický lom je díky chráněným druhům živočichů přírodní památkou

4. září 2017

V blízkosti severovýchodního okraje hráze Žermanické přehrady je opuštěný lom. Vznikl tam v souvislosti se stavbou přehrady v 50. letech 20. století. Tehdejší stavebníci hledali vhodný zdroj kamene. A právě zde objevili vydatnou žílu těšínitu, který se pro své vlastnosti stal základem až pro 85 procent použitého betonu.

Od dokončení stavby přehrady je lom opuštěný. Nachází se v nadmořské výšce 297 až 322 metrů a zaujímá plochu 1,95 hektaru. Po devastující činnosti člověka si ho zpátky vzala příroda.

Beskydy jsou tvořeny tzv. beskydským flyšem. To jsou jakési usazené vrstvy, nejčastěji z pískovce a jílů. Pro svou drobivost jsou ale nevhodné pro stavební účely. Mezi beskydskými flyši se ovšem nachází vtlačené žíly o mocnosti decimetrů až desítek metrů. Ty jsou produktem geologického období dolní křídy z doby před 135 miliony let. A právě jedna taková žíla těšínitu se objevila i v Žermanicích. Dodnes je možné v lomu vidět tvrdý, temně zbarvený kámen.

V lomu jsou dnes dvě odlišná prostředí. V zatopené části na dně lomu vznikl mokřad, který poskytl útočiště specifickým mokřadním a vodním druhů rostlin a živočichů. Okolní vyvýšené stěny kamene jsou velmi záhřevné, orientované k jihu. Pod nimi je tak ráj všech teplomilných druhů.

Těšínit z lomu byl použit na stavbu hráze Žermanické přehrady

V lomu je možné najít kriticky ohroženou přesličku různobarevnou, ostřici šupinoplodou i suchopýr úzkolistý. Na otevřených stanovištích roste ohrožený a vzácný kruštík bahenní. Voda na dně lomu je plná žab a čolků. Biologové tu napočítali také 19 druhů vážek, mezi nimi i vzácnou vážku tmavou. Pro všechno toto přírodní bohatství byl Žermanický lom v roce 1992 vyhlášen přírodní památkou.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.