Ze zámku Brandýs nad Labem se můžete vydat po stopách Rudolfa II.

31. červenec 2015

Římský císař Rudolf II. Habsburský byl vyhlášeným milovníkem umění, ale také zahrad a lovu. Své státnické povinnosti přenesl na Pražský hrad. Pro kratochvíle a jako letní sídlo a hlavní mimopražské sídlo naopak zvolil Brandýs nad Labem, který povýšil na královské komorní město.

V Brandýse pobýval po celou dobu své vlády, naposledy rok před smrtí. Brandýs nad Labem za Rudolfa II. doslova vzkvétal, stejně tak Lysá nad Labem a Benátky nad Jizerou, které do císařova „komorního panství“ patřily. Právě ze zámku v Brandýse nad Labem se můžete vydat po nové Naučné stezce „Krajinou Rudolfa II.“.

Vznikla díky spolupráci mezi městy Lysá nad Labem, Brandýs nad Labem a Benátky nad Jizerou. Jak napovídá název, stezka vás zavede na císařova oblíbená místa, ale také po stopách císařových předchůdců i následovníků, kteří svými počiny krajinu mezi Labem a Jizerou dotvářeli.

Stezka začíná na zámku v Brandýse a vede přes bývalé rudolfínské panství

Stezka prochází i přes historické památky Staré Boleslavi

Výlet je potřeba si dobře naplánovat. Stezka je totiž dlouhá 65 km a vede z Brandýsa nad Labem přes Lysou nad Labem do Benátek nad Jizerou po levé straně toku řeky Jizery a zpět do Brandýsa nad Labem po pravé straně toku řeky. Provede Vás nejen zámeckými zahradami, ale také dalšími 17 zastaveními, kde se z informačních tabulí dozvíte řadu zajímavostí o historii i o přírodě Polabského kraje. Informační tabule jsou navíc doplněny rytinami, historickými mapami, obrazy a plány.

Rudolf II. byl nejen milovníkem umění, ale také lovu a zahrad

Stará Boleslav - socha sv. Václava

Zahrada v Brandýse nad Labem byla v době Rudolfa II. jednou z nejkrásnějších evropských zahrad. Svojí architekturou i tím, co na ní rostlo, byla rovnocenná zahradě Pražského hradu, byla dílem dvorských umělců a zahradníků, měla výstavné pavilony, kašny, voliéry. Dodnes se zachovala její 3 patra, ale z původních renesančních staveb přežila ničení třicetileté války pouze balustráda, dílo florentského architekta Giovanna Gargioliho a kamenického mistra Antonia Brocca.

Bohuslav Balbín popisuje, jak Rudolf II. vlastníma rukama okopával a plel cizokrajné rostliny. Naučná stezka vás provede po všech zahradách zámků původního Rudolfovského komorního panství a dostanete se i na místa, kde už můžeme pouze vzpomínat. Jednou ze zastávek je například i zámek Opočín, renesanční lovecký zámeček, který už zmizel počátkem baroka, takže dnes existuje pouze v archeologických nálezech. Leží v oblasti oblíbeného Rudolfova loveckého revíru.

Z bývalých rudolfínských rozlehlých lesů, kam slavný císař jezdíval lovit, jsou už dnes pouze malé zbytky a oázy. Přesto tu na nás dýchne „genius loci“.

Stará Boleslav - kostel sv. Václava

Cestou zavzpomínáme i na Rudolfa coby milovníka umění. Například na zámku v Benátkách nad Jizerou pobýval jako vzácný host Tycho Brahe a dodnes si tu můžete na zámku prohlédnout jeho pracovnu i tzv. „benátecký poledník“.

Poznáte ale také krásnou přírodu Polabského kraje. Po cestě napříč Krajinou Rudolfa II. se můžete vydat i s dětmi. Části trasy vedou po silnici, části po zpevněných komunikacích, místy lesní cesta nebo pěšina.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d1889.9430689680974!2d14.666300498736168!3d50.187581070857874!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x470bf1be0d47bdd3%3A0xc1c3bd54304a2db1!2sPlant%C3%A1%C5%BE+402%2F8%2C+250+01+Brand%C3%BDs+nad+Labem-Star%C3%A1+Boleslav!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1438328351248" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0" allowfullscreen></iframe>
Spustit audio