Z obce Boháňka na Hořicku dohlédnete do Krkonoš i do Polabí. Proslavila ji těžba bílého pískovce
Obcí Boháňka nás provedla referentka z hořického městského informačního centra Eliška Kalojirosová
Obec Boháňka v Královéhradeckém kraji leží na hřebenu Vřešťovského chlumu, osm kilometrů východně od Hořic v nadmořské výšce 418 metrů. Malebnou obec tvoří místní části Boháňka, Chloumek, Skála a Votuz. Celá lokalita je proslulá těžbou žádaného cenomanského pískovce, nejtvrdšího a nejtrvalejšího z hořických pískovců. Díky němu tam mají unikátní letní kino i galerii soch pod širým nebem.
Z boháňského pískovce byla postavena Bílá věž v Hradci Králové, posloužil při stavbě Národního divadla v Praze, výstavbě města Josefova a také při nedávných opravách Karlova mostu. Ze stejného materiálu vzniklo i mnoho sochařských prací. Velmi kvalitní a pevné hornině světlé barvy se také říká „bílý pískovec“. Donedávna se tu těžil v malé vesnici Skála nedaleko Velkého Vřešťova.
Jeden ze zdejších bývalých lomů ve Skále už přes šedesát let slouží jako oblíbené letní kino. Zůstává v něm zachovaná technika pro promítání z 35 mm filmového pásu. O letních prázdninách se tu promítá každou středu, pátek a sobotu.
Jméno od pohanských předků nebo oháňky
O původu jména Boháňka se traduje několik pověstí. V dávných dobách byla obec obklopená lesy. Původně prý stála asi tam, kde je dnes samota Maňovice. Obyvatelé vsi vymřeli morem až na jednoho, který si své nové obydlí postavil na návrší. Použil na něj slabé lesní stromy, kterým se říkalo oháňky. Obci, která tu pak vznikla, se obecně přezdívalo „Voháňka“. Ve starých listinách je však také zmínka o Boháňově Lhotě nebo o Boháňově Hoře.
A je tu i další možné vysvětlení. Podle něj naši pohanští předkové přinášeli bohům oběti a modly stavěli na horách a návrších. Místo, kde se dnes obec nachází, je v okolí nejvyšší, v dávných dobách tu zřejmě rostl les, který byl zasvěcen bohům. O tom podává svědectví starobylý kamenný kříž, stojící na rozcestí u školy. Jeho tvar je Cyrilo-Metodějský. Na přední straně s letopočtem 830. S určitostí ale nic tvrdit nelze.
Sochy na Cestě kamene
V blízkosti vodojemu mezi obcí Boháňka a místní částí Skála vznikla v letech 1968 až 1969 stálá expozice sochařské skupiny Boháňka, kterou tvořili sochaři Ellen Jilemnická, Pavel Ježek, Jan Měšťan, Michael Bílek, Petr Keil, Ivan Jilemnický, Pavel Jarkovský, Pavel Mizera a Jiří Dostál. Sochy jsou vytesány z tvrdého boháňského pískovce a jejich umístění mělo svůj hlubší význam vzhledem k názvu obce Boháňka, ke kamenické minulosti a k nedalekému keltskému hradišti.
Od přírodní sochařské galerie, která se nachází na žluté turistické značce a je součástí mezinárodní Cesty kamene, zahlédnete za příznivého počasí severním směrem vrcholky Krkonoš a Zvičinu. Směrem na jih se dá dohlédnout do Polabí a dokonce až k Železným horám.
V Boháňce a v okolí najdete celou řadu dalších sochařských a kamenických prací zhotovených ze zdejšího pískovce. K nejstarším z nich patří dva hrubě opracované kříže, tradičně označované jako smírčí. První z nich v osadě Chloumek, druhý v lese severovýchodně od Boháňky. Starobylá jsou také pilířová boží muka na křižovatce cest spojujících Chloumek, Maňovice a Skálu. Bývají datována do 16. století.
Boháňka je i se svým malebným okolím oblíbeným rekreačním místem, vedou tudy turistické a cykloturistické trasy a nově je tu k dispozici také občerstvení. Dvacet čtyři hodin, sedm dní v týdnu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
