Výpravčí celého světa se učí řídit dopravu na miniaturních vláčcích v Brně
Mezi vybavení výpravčích už nepatří jenom píšťalka, „plácačka“ a dopravní deník, ale také klávesnice a myš. A k jejich škole i miniaturní vláčky.
Navštívili jsme unikátní pracoviště – místo, kde se učí dispečeři, kteří pak ve skutečnosti s pomocí počítačů řídí i několik set kilometrů vzdálené tratě a výhybky. Součástí trenažéru dálkového řízení železniční dopravy jsou nejen počítače přesně odpovídajících těm ve skutečném provozu, ale také rozsáhlé a do detailů vyvedené modelové kolejiště.
Ve dvou velkých místnostech je na ploše necelých padesáti metrů čtverečních celkem 260 metrů kolejí, několik nádraží, stovky návěstidel a asi dvacet vlakových souprav. Výpravčí dálkově přehazují 103 výhybek a rozhodují o pohybu 21 osobních a 87 nákladních vagónů, ale třeba i pomalejší strojní podbíječky. „Je to vysoce náročný a vysoce moderní výukový prostředek,“ vysvětluje ředitel brněnské firmy Signalprojekt Zdeněk Trnka.
Samotné vláčky jsou podle něho jen nadstavba – taková třešnička na dortu, na níž se promítají všechny pokyny semaforům, výhybkám či lokomotivám. „Podstata a ta cena je v tom softwaru a hardwaru toho zařízení. Je tam aktuální ostrá verze zabezpečovacího zařízení. Ta, co se aktuálně provozuje na tratích Správy železniční dopravní cesty,“ doplňuje Trnka. Výpravčí se tak učí přesně na tom zařízení, které potom budou v praxi ovládat.
„Takováhle výuka je lepší než promítání na zeď nebo čtení nějakých ustanovení v předpisech nebo v zákonech,“ pochvaluje si Roman Čapek ze Správy železniční dopravní cesty, který výpravčí neboli železniční dispečery pomáhá školit. Model věrně kopíruje úseky některých opravdových tratí. Skrývá i zmenšeninu brněnského hlavního nádraží. K tomu se však školení pracovníci dostanou až poté, co zvládnou navazující jednodušší jednokolejné i dvoukolejné tratě.
Nádražní budova i kolejiště jsou vyvedené do nejmenších detailů. Na peróně třeba stojí ještěrka naložená zavazadly. To může být inspirující třeba pro některé z účastníků školení – do sálu totiž nemíří jen tuzemští železničáři, ale třeba i asijští výpravčí. Ti mají štěstí, uvidí pracoviště jako celek. „Naopak mi volají nadšenci nebo třeba školy, které mají představu, že je naše pracoviště hračkou. To v žádném případě, je to sofistikovaný komplex,“ zdůrazňuje Zdeněk Trnka.
Trenažér je tak propracovaný, že jednotlivé komponenty dokážou i simulovat i závadu. Toho se využívá při závěrečných praktických zkouškách. Srazit se totiž nesmějí ani modelové lokomotivy.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rezignace Langšádlové je škoda. Prioritou je dotáhnout to, co začala, věří místopředseda rady vlády
-
Chorvatsko letos čeká volební maraton. Nejmladšího člena EU trápí odliv mladých a zdražování
-
Škody na vinohradech přesáhly podle svazu dvě miliardy korun. V Čechách dosahují 95 procent
-
Berbrova kauza se chýlí ke konci. Jeho obhájci v závěrečných řečech kritizují postup soudu i žalobce