Vrch Cvilín nad Krnovem jsou vlastně dva kopce. Jeden z nich zdobí rozhledna

12. duben 2017

Jihovýchodně od centra Krnova se do výšky 441 metrů nad mořem tyčí kopec Cvilín. Na dohled od jesenických velikánů vypadá Cvilín spíš jako jejich malý bráška. Ovšem bráška s vynikající polohou. Strážil totiž strategickou obchodní cestu mezi Opavou a Krnovem. Zkrátka ideální místo pro pozorování.

Dnes, když už hlídat cestu nemá smysl, je Cvilín vyhledávaným turistickým cílem. I díky romantické kamenné rozhledně, která na něm stojí už 114 let.

Abychom byli geograficky přesní, Cvilín jsou vlastně kopce dva – Přední a Zadní. Na Předním kromě zmíněné rozhledy stojí vyhledávaný barokní poutní chrám Panny Marie Sedmibolestné. Na Zadním najdete zase zříceninu hradu Cvilín, zvaného též Šelenburk a zbytky opevněného hradiska.

Pravé jméno kamenné rozhledny zná málokdo. Peníze na její stavbu poskytl kníže Lichtenstein. A proto po něm byla pojmenována. Ovšem jména donátorů upadají v zapomnění, a tak jí dnes lidé neřeknou jinak než Cvilínská.

Mezi lety 1901 až 1903 ji vybudovala krnovská sekce Moravsko-slezského sudetského horského spolku podle projektu architekta Ernsta Latzela. Tehdy ovšem působila mnohem zdobněji než dnes. Dokonce z ní čněla malá věžička, do které se vešli dva lidé. Celkově se tak mohli pokochat pohledem z výšky ještě o pět metrů vyšší než dnes. Na konci druhé světové války byla Cvilínská rozhledna pozorovatelnou německého vojska, které se na vrcholku Cvilína opevnilo.

Poutní chrám Panny Marie Sedmibolestné na Cvilíně

Zájemce o výšlap na rozhlednu čeká zdolání 134 schodů. Odměnou je ale opravdu královský výhled z výšky 26 metrů. Od beskydské Lysé hory až po jesenický Praděd. Rozhledna je otevřená od června do září každý den od 10 do 17 hodin. V dubnu, květnu a říjnu se pak na rozhlednu dostanete jen o víkendu.

Spustit audio