Vrch Bořeň na severu Čech je rájem horolezců i pěších turistů

Menšího sourozence má Bořeň v americkém státě Wyoming. Pod názvem Devils Tower (Ďáblova věž, 264 metrů) je v seznamu národních přírodních památek USA. Bořeň má od roku 1946 statut rezervace a od roku 1977 je národní přírodní památkou.

Hora vznikla už ve třetihorách, kdy sopečná činnost vyzvedla podloží, a následně ve čtvrtohorách eroze vypreparovala unikátní znělcovou kupu. K jejímu názvu se váže pověst o manželce knížete Kroka, otce dcer Kazi, Tety a Libuše. Když kníže Krok zemřel, jeho zoufalá manželka jménem Bořena bloudila krajinou a zdálo se jí, že z vrcholu hory vidí dole Krokovu šedou hlavu – vrhla se za ním a zemřela. Lidé pak po ní horu pojmenovali.

Půvabné je čtení o Bořeni ze spisu Bohuslava Balbína o krásách české země: „Staří vykládají, že tu byli někdy spatřeni draci, že ve svém nitru chová zlato, stříbro a drahé kameny, ale také hady s korunkami a že tam rostou vzácné byliny... To všechno vyprávějí dávné zkazky. Sám myslím, že je to pravda.“

Pohled shora|foto: Stanislava Brádlová

Na Bořeni si užijí zdatní horolezci i úplní začátečníci

První horolezci zdolali Bořeň už na počátku minulého století, jména prvovýstupců sice neznáme, ale jména následovníků – Gregora a Bertholda ze žateckého Alpského klubu - jsou zachována i v názvech zdejších skalních útvarů.

Zdejší terén sloužil odedávna i jako trénink pro vysokohorské lezení. Díky rozmanitosti skal a aktivitě Horolezeckého oddílu Bořeň Bílina si tu užije jak začátečník, tak i velmi zkušený horolezec. Patří sem ale také důrazné upozornění: v zájmu vlastní bezpečnosti dbejte pokynů, které najdete i u dveří chaty Bořeň.

K Bořeni se dostanete snadno autem. Vyjet se dá až ke stejnojmenné chatě, ale nahoru už musíte po svých, po dvou a místy i po čtyřech. To dá trochu zabrat, a tak každé ze sedmi zastavení zdejší naučné stezky je vítanou chvilkou odpočinku. Dozvíte se u nich o geologii i živé přírodě.

Pohled od silnice|foto: Stanislava Brádlová

Žije tu například 92 druhů ptáků, z toho 22 je zvláště chráněných. Ještě obdivuhodnější je rostlinstvo, roste tam například vzácná astra alpská, hvozdík sivý, tařice skalní a stovky dalších, botanikové tu napočítali na 500 druhů. Po území národní přírodní rezervace se pohybujte jen po vyznačených cestách a s respektem k tomuto přírodnímu dílu.