Vodní tvrz Kouty mívala ukázkový ochranný systém. Dnes je z ní romantická zřícenina

21. květen 2024

Vodních tvrzí je na našem území víc. Ale tvrz, která stojí v malé vesnici Kouty u obce Smilkov ve Středočeském kraji, je přímo ukázková. I když jde dnes už o zříceninu, stále je tu patrný propracovaný vodní systém. První zmínky pocházejí z druhé poloviny 14. století. Za života Václava IV. tvrz vlastnil jeden z jeho dvořanů. Od konce 17. století postupně chátrala, ale jedinečnou atmosféru si zachovala dodnes.

Vesnička Kouty leží na hranici Jihočeského a Středočeského kraje. Nejstarší zprávy o místní vodní tvrzi jsou z poloviny 14. století, kdy ji vlastnili vladykové z Němčic a ze Sedlce. Na konci 14. století tvrz získali Vejhákové z Křečovic. Z této doby je také nejstarší gotická přestavba. Na zachovalých zdech je vidět i torzo křížové klenby.

V 17. století přestala být tvrz obytným sídlem a postupně zchátrala. Dodnes je ale ukázkou umění tehdejších stavitelů. Tvrz měla přibližně metr široké zdi, které byly postaveny z lomových kamenů, velmi pečlivě seskládaných k sobě. Horní část nejstarších zdí tvrze byla z bezpečnostních důvodů počátkem 19. století uměle stržena.

Když nechránila výška, chránila voda

Vodní tvrze vznikaly na místech, která nechránila dominantní poloha, jako v případě hradů. Bezpečí zajišťovala uměle vytvořená vodní plocha. Vodní síť, která obklopuje vodní tvrz Kouty, je přímo ukázková. Před tvrzí je soustava rybníků, která bránila přístupu k tvrzi. Poslední z rybníků pak vytváří vodní příkop, který tvrz obklopoval a dodnes obklopuje ze všech stran.

Romantický pohled na vodní hladinu

Pouze z jedné strany je možné vejít do tvrze po suchu mělkým příkopem. Toto místo se zavodňovalo pouze v případě nebezpečí. Pro běžný život na tvrzi se proto využíval nižší stav okolního rybníku. Když tvrzi hrozilo nebezpečí, zvýšila se hladina, uzavřela se stavidla a celé místo se stalo pro nepřítele nedostupné. Tvrz potom stála na nedobytném ostrově.

Romantické místo s lavičkou

Dnes si v torzech zdí můžete prohlédnout jednotlivé fáze přestaveb. Uprostřed tvrze je lavička a vzrostlé stromy. Hned vedle lavičky leží horní část zdi, která byla z bezpečnostních důvodů stržena. Na první pohled vypadá jako velký balvan. Na zadní části je ale vidět maltou spojovaný lomový kámen. Zblízka si tak můžete prohlédnout kvalitní stavební práci.

Detail zdiva s okny, které naznačují patra a výšku stavby

Původně se jednalo o čtyřpodlažní budovu. Do dnešních dnů zůstaly pouze zdi a okna spodních dvou pater. Zachovány jsou dvě zdi, které jsou každá svědkem jiné stavební přestavby. U strženého kusu zdiva se nachází část nejstarší, ve které je patrná i křížová klenba. Protější zeď plná oken je naopak z nejmladší stavební fáze z druhé poloviny 16. století, kdy se tvrze již začaly měnit v zámečky. A opevnění začalo ustupovat pohodlí.

Pokud se vypravíte za zeď s mnoha okny, najdete malé prostranství zarostlé trávou. Tato část byla také součástí tvrze. Fungovala jako nádvoří obehnané kamennou zdí. Dodnes je tu patrná miniaturní vyvýšenina v pravém úhlu. Je pozůstatkem zpevněné zdi, ke které byly přistaveny další provozní stavby. Díky tomu si můžete udělat celkovou představu o velikosti někdejší tvrze. Pro porovnání je ideální navštívit Vlastivědné muzeum Voticka, kde je vystaven model vodní tvrze Kouty v měřítku 1 : 75.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.