Víte, kam ukazuje socha kněžny Libuše na pražském Vyšehradě? Přijďte se podívat

Víte, kam ukazuje socha kněžny Libuše na pražském Vyšehradě? Přijďte se podívat
Na bývalé knížecí, posléze královské akropoli na pražském Vyšehradě, vpravo od baziliky sv. Petra a Pavla, stojí čtyři monumentální plastiky Josefa Václava Myslbeka. Původně zdobily Palackého most. Tyčily se na obou jeho stranách, na novoměstské i smíchovské. Byly posazeny na střechách domků, určených pro výběrčí cla. Anglo-americký nálet na Prahu v únoru 1945 je však poničil. Stejně jako most a další místa v okolí.
Budky pro výběrčí byly strženy, most byl opraven a rozšířen. Pro plastiky už tu nebylo místo. A tak se přestěhovaly na Vyšehrad. A proč právě sem? Z jednoho prostého důvodu: svým obsahem patří do doby starých pověstí českých, s nimiž je Vyšehrad velice úzce spjat.
„Díváme se na sousoší Libuše s Přemyslem, to stávalo na novoměstském předpolí Palackého mostu,“ říká průvodkyně Prague City Tourism Eva Sokolová. Libušina zvednutá ruka ukazovala k Pražskému hradu, což má evokovat její známou věštbu: ‚Vidím město veliké, jehož sláva hvězd se bude dotýkat.‘
Společně s ní tvoří sousoší manžel prostého původu, kterého povolala na knížecí stolec. Stalo se tak poté, co byla osočena znesvářenými bratry Chrudošem a Šťáhlavem. Nebyli spokojeni s tím, jak rozsoudila jejich spor, a dali se slyšet, že běda mužům, kterým žena vládne.
Mimochodem. Střevíce z lýčí a Přemyslova mošna byly chovány Vyšehradskou kapitulou jako vzácné relikvie a Karel IV. je dokonce zanesl do korunovačního řádu. Zakotvil tam povinnost budoucího panovníka vpředvečer korunovace vykonat pěší cestu z Pražského hradu na Vyšehrad. Tam ho měli uvítat kanovníci v čele s proboštem, střevíce a mošnu mu ukázat, aby nezapomněl, že pochází z prostého rodu a nezpychnul. Kolik budoucích vladařů tu cestu opravdu vykonalo? Jen jediný – sám Karel IV.
Ale zpátky k sousoším. To, které stojí vedle Libuše s Přemyslem, znázorňuje Lumíra a Píseň. Lumír byl národní pěvec, o jehož existenci víme pouze z rukopisu Královédvorského. Není to tedy věrohodně historicky doložená postava, ale v období národního obrození byla velmi oblíbená.
„A další dvě sousoší, která stávala na smíchovském předpolí Palackého mostu, jsou jednak dva chrabří rekové Záboj a Slavoj. A pak protagonisté známé pověsti o dívčí válce, Ctirad a Šárka, tak jak je známe třeba z Jiráskových Starých pověstí českých,“ uzavírá Eva Sokolová.
Josef Václav Myslbek díla zhotovil v letech 1889 až1897. Ajestli Libuše ukazuje k Pražskému hradu i ze svého nového místa na Vyšehradě, ptáte se? Přijďte se podívat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
ONLINE: Putin tvrdí, že je pro příměří, ale má podmínky. ‚Připravuje odmítnutí‘ reaguje Zelenskyj
-
Vlci versus ovce. Evropská komise vyšla vstříc farmářům a chce umožnit odstřel chráněných šelem
-
‚Musíme být odpovědní za vlastní bezpečnost.‘ Zástupci koalice a Pirátů podpořili evropský pilíř NATO
-
Nebudeme vládě dělat křoví. Ví, s čím nesouhlasíme, schůze k obraně je jen marketing, říká Havlíček