VIDEO: Cimbálová muzika Břeclavanu zahrála na domovské scéně

24. říjen 2017
Na moravskou notu

Čím jiným si v přicházející podzimní slotě zlepšit náladu, než veselými písničkami! Cyklus Na živú notečku vás ani poslední zářijovou středu nenechal na holičkách.

Poslední středa v měsíci už po jednadvacáté přinesla živý koncertní speciál pořadu Na moravskou notu. Protože přízemí budovy na Beethovenově 4 v Brně obsadili stavební dělníci, bude několik následujících měsíců Notečka hostovat mimo Brno.

Ve středu 27. září jsme tak tak vyjeli do sálu kulturního domu Na obecní ve Staré Břeclavi, což je domovská scéna zářijových interpretů.

Současná Cimbálová muzika Břeclavanu navázala v roce 1994 na činnost a tradici muziky, založené Dr. Jožkou Kobzíkem v roce 1954. Repertoárově vychází z domovské oblasti Podluží, úzce spolupracuje se sólisty a pěveckými sbory z celého Podluží.

Pravidelně se účastní národopisných slavností ve Tvrdonicích, Hudeckých dnů ve Staré Břeclavi, folklorních festivalů a přehlídek souborů u nás i v zahraničí. V roce 2006 zaznamenal Břeclavan výrazný úspěch na Mezinárodním festivalu v tureckém Istanbulu, když vedle celkového vítězství souboru získala břeclavanská muzika i 1. místo v kategorii hudeb.

V posledních letech vydala muzika několik hudebních nosičů, jednak profilových CD kapely, jednak jako doprovázející muzika. Primášem a uměleckým vedoucím je František Blažek, kmenovými sólisty jsou Zuzana Martinková a Jiljí Herzán.

S cimbálovou muzikou Břeclavan rovněž úzce a dlouhodobě spolupracuje Starobřeclavský mužácký sbor, který vznikl v roce 1993. Sbor tvoří jádro Slováckého krúžku ve Staré Břeclavi, pečuje o kulturní dům Na obecní a udržuje tradice starobřeclavských hodů. Už 11 let pořádá Hudecké dny – festival lidových muzik Slovácka.

autor: Petr Mička

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.