Věž kostela svatého Bartoloměje v Plzni převyšuje kopce. Je nejvyšší kostelní věží v republice
Katedrála sv. Bartoloměje stojí na plzeňském náměstí Republiky už pěkných pár století. Je dominantou Plzně jako takové a dodnes ji s úctou obdivují místní i turisté. Je pro ni typická jedna jediná věž, která je se svými necelými 103 metry nejvyšší kostelní věží v celé České republice.
Monumentální stavba ale nebyla vždy katedrálou, nazývá se tak až od roku 1993, kdy zde bylo zřízeno biskupství. Do té doby byla farním kostelem. „Je to katedrála, protože to je sídlo biskupa. A biskup, když přijde do katedrály, tak sedí na katedře. Protože biskupové mají už dva tisíce let za úkol vyučovat křesťanství,“ říká o názvu stavby projektant rekonstrukce katedrály, architekt Jan Soukup.
„Farní kostely se nikdy na náměstí nestavěly, protože byl vždy kolem hřbitov, kde byli uloženi měšťané očekávající své vzkříšení, takže tam musel být klid. A náměstí bylo vždy takové polohříšné místo, kde se rámusilo, lhalo, kradlo, dělala se tam různá vystoupení. A tyhle věci dohromady jaksi nešly,“ vysvětluje Jan Soukup.
Jak je tedy možné, že farní kostel na plzeňském náměstí vznikl? Podle architekta to není úplně jasné. Teoreticky je to ale možné vydedukovat z údajů, které uvádějí, že roku 1344 si němečtí rytíři zakoupili dům na náměstí a farní kostel tak chtěli mít přímo před ním.
Katedrála sv. Bartoloměje je trojlodní hala s kulatými sloupy uvnitř, s presbytářem a oltářem. Dlouhá je 63 metrů a široká 24 metrů. Do širého okolí je možné se z ní rozhlédnout z ochozu věže ve výšce 56 metrů.
Na stavbě katedrály se pravděpodobně podílela huť, která stavěla také katedrálu sv. Víta v Praze. „Ten kostel tady má vysoce symbolickou roli. Je vidět, že když se něco děje, tak lidé přijdou nejen na to náměstí, ale i ke kostelu, který je chrání,“ podotýká architekt.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
